Archiv

Rubriky

Polsko 2018

Život, jaký je, by měl být buď přijat nebo změněn.
Pokud není přijat, musí být změněn.
Pokud jej není možno změnit, musí být přijat.
Churchill

O setkání a setkávání, o sdílení a předávání, o lidech dobré vůle

Těla celá polámaná od dlouhého, byť přerušovaného cestování v autě, ale plni radostného očekávání jsme dorazili nejdřív do Ostravy. Tam bylo příjemné zastavení u našich dobrých známých manželů Kolekových. Po nezbytném občerstvení a poradě jsme dorazili do Wygielzowie, do tamního skanzenu s útulnou hospůdkou. Opět praskala ve švech. My měli malé zpoždění, a tak abychom nerušili, přivítání se omezilo na úsměvy, a mávání.
Jak rádi jsme uviděli známé tváře!
Nechybělo nic. Nemám teď na mysli občerstvení, oběd atd. Přátelé parkinsonici snad z celého Polska, známí i méně známí, ba i neznámí – všude dobrá nálada. Boženka – fotografka měla zas plné ruce práce. Marek měl neustále o čem hovořit a probírat nejen s Jendou. Byl ale vystřídán i Zošou Tomalczik, která zapáleně a zodpovědně hovořila o další, dvanácté Parkinsoniádě, kterou se rozhodla vzít na svá bedra. Samozřejmě se svými blízkými. Małgorzata se nám věnovala téměř neustále i s kamarádkami. Ani jazyková (částečná) bariéra nezabránila, abychom si nepopovídali o svých dětech, vnoučatech a ne jen o zdravotních problémech.
Nezklamala ani cvičitelka Evička. Byla perfektní! Nechyběl laškovný humor, báječná motivace a hlavně praktická ukázka. Vše, co doporučovala, zároveň předcvičovala a ještě si našla prostor pro individuální přístup ke všem cvičícím. Já, bývalá kantorka převážně z minulého století, tiše a s úctou „smekla klobouk“.
Nechyběl ani pestrý hudební program – to nepotřebuje překlad. Stačil vtipný doprovod umělce – moderátora.
Nadešel čas rozloučení. Většina se rozjížděla do svých domovů a ukázalo se, že my asi nebudeme mít jinou možnost. To by ale nebyla Małgorzata a její známí! Někde to zašumělo a už tady byl obětavý kamarád. Díky němu jsme přespali i posnídali v hotelu Kochanów, jehož majitelka se nám plně věnovala. Tomu se říká Přátelství.
Ráda a vděčně píšu tato slova a přidávám jedno veliké poděkování za nezapomenutelné chvíle s takovými úžasnými lidmi.

Comments are closed.