Nejnovější příspěvky

Archiv

Rubriky

Polsko 2018

Život, jaký je, by měl být buď přijat nebo změněn.
Pokud není přijat, musí být změněn.
Pokud jej není možno změnit, musí být přijat.
Churchill

O setkání a setkávání, o sdílení a předávání, o lidech dobré vůle

Těla celá polámaná od dlouhého, byť přerušovaného cestování v autě, ale plni radostného očekávání jsme dorazili nejdřív do Ostravy. Tam bylo příjemné zastavení u našich dobrých známých manželů Kolekových. Po nezbytném občerstvení a poradě jsme dorazili do Wygielzowie, do tamního skanzenu s útulnou hospůdkou. Opět praskala ve švech. My měli malé zpoždění, a tak abychom nerušili, přivítání se omezilo na úsměvy, a mávání.
Jak rádi jsme uviděli známé tváře!
Nechybělo nic. Nemám teď na mysli občerstvení, oběd atd. Přátelé parkinsonici snad z celého Polska, známí i méně známí, ba i neznámí – všude dobrá nálada. Boženka – fotografka měla zas plné ruce práce. Marek měl neustále o čem hovořit a probírat nejen s Jendou. Byl ale vystřídán i Zošou Tomalczik, která zapáleně a zodpovědně hovořila o další, dvanácté Parkinsoniádě, kterou se rozhodla vzít na svá bedra. Samozřejmě se svými blízkými. Małgorzata se nám věnovala téměř neustále i s kamarádkami. Ani jazyková (částečná) bariéra nezabránila, abychom si nepopovídali o svých dětech, vnoučatech a ne jen o zdravotních problémech.
Nezklamala ani cvičitelka Evička. Byla perfektní! Nechyběl laškovný humor, báječná motivace a hlavně praktická ukázka. Vše, co doporučovala, zároveň předcvičovala a ještě si našla prostor pro individuální přístup ke všem cvičícím. Já, bývalá kantorka převážně z minulého století, tiše a s úctou „smekla klobouk“.
Nechyběl ani pestrý hudební program – to nepotřebuje překlad. Stačil vtipný doprovod umělce – moderátora.
Nadešel čas rozloučení. Většina se rozjížděla do svých domovů a ukázalo se, že my asi nebudeme mít jinou možnost. To by ale nebyla Małgorzata a její známí! Někde to zašumělo a už tady byl obětavý kamarád. Díky němu jsme přespali i posnídali v hotelu Kochanów, jehož majitelka se nám plně věnovala. Tomu se říká Přátelství.
Ráda a vděčně píšu tato slova a přidávám jedno veliké poděkování za nezapomenutelné chvíle s takovými úžasnými lidmi.

Comments are closed.