Archiv

Rubriky

Turnaj v Bowlingu i Parkiminibál.

 

  1. 6. 2017 Olomouc i Zlín.

Jiná místa, jiní lidé, ale přesto stejní a stejně nálada dobrá  v Olomouci i ve Zlíně.

 

Trochu to přeháníš  řekla  manželka, když jsem ji sdělil, že chci stihnout i Bowling v Olomouci a Parkiminibál v Otrokovicích, pořádaný Zlínským spolkem parkinsoniků.  Přiznám se, že jsem ten nápad považoval za ztřeštěný i já sám.   Byl jsem však přesvědčen, že za předpokladu dobré sjízdnosti se dají obě akce s jistotou  stihnout. Stihli jsme  obě krásné akce  i s téměř hodinovým pojížděním na zacpané dálnici u Prostějova.

První mojí myšlenkou při vstoupení do bowlingového centra byla myšlenka na PEPU SALAVCE.  Jenom tak jsem přeletěl pohledem místnost a moje oči ho nenašly.  Byla tam jeho fotografie , která konstatovala krutou skutečnost, že Pepa Salavec s námi bude nadále jenom ve vzpomínkách.

Následovalo přivítání formou podání rukou, políbení a objetí. Cítili jsme se tam s Helenkou  jako doma.  Hlavními organizátory byly dvě vynikající fyzioterapeutky z Olomoucké fakulty a to Dr. Dagmar Dupalová a Dr. Martina Šlachtová.  S pomocí Marie Salavcové, která těžce nese ztrátu svého manžela  probíhala  soutěž velmi rychle a spořádaně. Stihli jsme i vyhlášení vítězů a  přijeli jsme včas i do Otrokovic na Zlínský Parkiminibál

I v Otrokovicích probíhalo vše jako po drátku a byla tam stejně vynikající atmosféra  jako v Olomouci. Když jsme  se zjevili v sále, byli jsme velmi vřele  přivítání.  Snad největší radost měla  předsedkyně  Ing.  Zdenka Kymlová.  Zvládli jsme  i taneček a vydržely to i moje nohy, které vždy po pár otáčkách stávkují a odmítají točit s mým tělem.  Hosty  parkiminibálu byl i dlouholetý taneční mistr s partnerkou.  Byli jsme dokonce s Helenkou  pochváleni za tanec.

To ale není to důležité co bych vám chtěl sdělit.  Tím důležitým je fakt, že se nikdo nikoho nestranil a nepovyšoval.  Hodně z účastníků vyslovilo jinými slovy to stejné a to nejdůležitější. Je nám tu dobře a jsme rádi, že se můžeme takto scházet.  Jen aby to vydrželo.  Já si myslím, že ještě dlouho vydrží.

Honza ze Slovácka

 

Comments are closed.