Pátek 27. 9. 2013

EUROKLÍČ Kyjov

Hodonínský DEN SENIORŮ

Hned od samého rána nám přálo slunečné  počasí.  Potkávali jsme se s příjemnými přáteli a lidmi, kteří nám fandí a berou naši práci jako potřebnou a důležitou.  Snad i to počasí ovlivnilo slunečnou náladu všech, kteří se zúčastnili akcí v Kyjově a Hodoníně.  V Kyjově na akci města, kterým bylo otevření sociálního zařízení EUROKLÍČEM za přítomnosti Václava Krásy předsedy NRZP a místních komunálních politiků. S Václavem Krásou jsme povídali o životě a jeho peripetiích. Také o peripetiích zdravotně postižených, spolcích, rodinných vztazích, zkrátka o životě. Jak už jsem napsal sluneční den vyvolal  slunečnou náladu a veselé  povídání. Trochu politiky to nikterak nepokazilo.

Stačili jsme se pouze naobědvat a naložit do auta to co bylo potřeba a přesunout se na další krásnou akci do Hodonínského kulturního domu.

Hodonínský DEN SENIORŮ  navštěvujeme pravidelně a vždy je plno, velmi pěkný program a dobrá nálada.  Letos se však nesl v duchu <strong>”zdravotně postižení baví nejen sebe”</strong>. Zahajovaly ty nejkouzelnější, kterými jsou vždy děti ve věku před zahájením povinné školní docházky.  Za nimi následovaly jednotlivé spolky zdravotě postižených sklízejících skandovaný potlesk.  Ten skandovyný potlesk si vystoupením na jevišti vysloužil i spolek Parkinson Slovácko.

Odpolední program prokládaný hudbou  a zpěvem cimbálové muziky OLINA končil až po 19 hodině.  Závěrem.  Udělali jsme opět něco hezkého nejen pro sebe a pro zúčatsněné, ale pro parkinsoniky a zdravotně postižené vůbec. Ukázali jsme, že žijem a že umíme žít, že se umíme bavit, že umíme rozdávat radost a že nás jak já říkávám ta sviňská nemoc až zase tolik nesvazuje.  Na dotaz jak se mám odpovídám: Mám se dobře, nebo super a dodávámže bude hůř.  A ono opravdu bude o hodně hůř.  Zatím však žijeme a jsme rádi na světě. Dokud budeme mít vedle sebe své partnery, blízké, dobré přátele, pochopení a uznání chápajících spoluobčanů bude náš život krásný.

Každý rok na podzim mě v souvislosti s mou činnosti  přepadá docela těžká depka. Co dál? Jak dál? Podaří se zajistit finance?  Vydržíme být dál kolektivem, který táhne za jeden provaz?  Dnes si můžu odpovědět. I kdyby byl v roce jeden takový den stojí to za to?

Ještě musím poděkovat městu Hodonín, za stálou podporu, jak finanční, tak i morální,  městu  Kyjov a dalším, kteří nás podporují.   Kamarádkám z Asociace Parkinson Help,  které pro nás připravily materiály na prezentaci a jejichž  činnost jsme se snažili propagovat též.

Jan  Škrkal předseda sdružení