Povídka jako z čítanky.
Koncentrace, znaménka, písmenka, obrázky, hádanky, jakoby z čítanky útlého věku
a našeho mládí snaží se vtlouct nám do hlavy.
Kdo??? Milá paní, paní Češková – vy si ale troufáte, něco nás naučit za tak krátký čas.
Vždyť už máme léta a většinou seniorský věk, tak copak s námi a našimi šedinami .
Myslíte si, že nám v hlavě uděláte bouři a že budeme přemýšlet, až se nám z ní bude kouřit.
Asi se nám z ní opravdu někdy kouří a občas se nám potí i záda a to i tehdy, když studený pot nás poleje a nám nezbude než si říci.
Jsem já to, ale trouba veliká, taková lehká věc a já jsem vedle jako ta jedle.
Něco se nám v té hlavě po čase asi děje. Zdá se, že mozek se probouzí a chvěje
Je to jenom zdání, nebo ta paní Ćešková něco dokázala a nemožné se ji daří?
Nemožné hned a zázrak na počkání, možná je to tou její líbeznou tváří, možná i tím, že se hodně snaží, řekl bych víc než já.
Bere svou práci s úsměvem a chuti nám dodává, ani moc neopisujeme jako to bývalo za mlada, za školních let v Základní škole.
Když jsme začínali cvičit paměť, říkal jsem si sakra, to bude hodně bolet.
Nebolí ani hlava ani mozek neprotestuje. I ten náš zadek si na tvrdou židli nestěžuje.
Je to prima a rádi sem do knihovny k ní chodíme a myšlenky si tu tříbíme.
Paní Češková poslouchali jsme vás rádi a přesto, že máme již hodně roků cítíme se tu mladí.
Když nám čas dovolí a splníme úkoly co jsme si do plánu dali, uchýlíme se do vaší péče v zimě znovu velmi rádi.
Děkujeme na stokrát ať se vám daří a ať vás nesužuje nemoc ani stáří. Zas jeden člověk, který umí radost rozdávat.
Jme rádi, že jsme vás poznali. Škoda, že nemůžeme chodit znovu do školy?
Za všechny velké díky a vzpomeňte si na nás někdy. Honza
Nejnovější komentáře