Tak zní název projektu ČT1 uspořádaný společně s ČEZem. Ano správně tušíte. Přihlásil jsem Parkinsoniádu do tohoto projektu. Do projektu se přihlásilo víc než 500 tvůrců a podmínky splnilo 475. Do užšího výběru prošlo 25 projektů a mezi nim je i Parkinsoniáda. Dnes odpoledne jsme s manželkou v Praze na Kavčích horách seděli asi 15 minut před 15 člennou komisí a obhajovali podaný projekt Parkinsoniáda. Jak jsme ji obhájili se zřejmě dozvíme v příštím týdnu.
Parkinsoniáda se potřebuje dostat do finále mezi prvních 8. Vím, že to svými palci neovlivníte, ale já také ne. Snažil jsem se od první, až do letošní. Stála mě hodně nervů, hodně odříkání a mám z ní docela otlučenou hlavu. Ať si říká kdo chce co chce, mám z ní i dobrý pocit u srdíčka. Zkuste se na Honzu podívat i z jiného pohledu než je vám předkládán několika jedinci. Možná i Vy první uvidíte člověka, který tomuto projektu dává vše.
Ještě bych z důvodu dotazů chtěl doplnit několika slovy o ČT.
Jeli jsme tam se smíšenými pocity. Ani ne tak s trémou jako s myšlenkami jak to tam vypadá, jací jsou tam lidé a jaká bude komise. Budova televize obrovský kolos. Vchod a recepce docela slušné. Pohyb lidí jako v marketu. Lidé, zaměstnanci čili personál. Největší obavy, ale příjemné překvapení. Všichni byli milí, usměvaví a ohleduplní. Převedli nás různými chodbami na místo a vyvedli i ven. Pokud bychom měli vycházet bez pomoci, možná by jsme tam bloudili ještě dnes. Prostředí při pohovoru jsem nevnímal, jenom jsme seděli a proti nám 15 členná komise příjemných lidí. Většinou bývám ukecaný a k věci nějak dojdu. Za pomoci manželky jsem došel, ale v hlavě mi to tak šrotovalo, že ani nevím co jsem povídal. Snad i k věci.
Parkinsoniádu jsme obhájili a postoupili do finále.
Do finále se probojovalo 8 nejlepších projektů. Jednotlivé projekty byly přiděleny významným režisérům a ti dostali za úkol je zdokumentovat. Všichni mají už něco významného za sebou a nejsou to žádní zelenáči. Zdokumentovat náš přihlášený projekt Parkinsoniádu byla pověřena režisérka Erika Hníková. Má ve své režii již několik známých projektů mezi nimiž jsou Nesvatbov, Ženy pro měny, Sejdeme se v Eurokempu a další významné práce.
Tedy, znamená to pro nás opět čekat. Tak budeme čekat. Už jsme si skoro zvykli. Závěr projektu nás čeká až v prosinci. Tento projekt je o čekání. Není to však nic zvláštního a každý z nás v životě stále na něco čeká. Obrnili jsme se trpělivostí a uvidíme. Zkrátka, odvážným štěstí přeje.
Nejnovější komentáře