Memoriál Josefa Salavce v Bowlingu.

Každoročně se touto dobou odebíráme, většinou jenom v menším počtu, k přátelské organizaci v Olomouci.
Už si nepamatuji, jak dlouho se známe s manžely Salavcovými. Tuším, že někdy od začátků našeho spolku se přátelíme. Asi se stala nějaká událost, která nás hodně stmelila. S Pepou Salavcem jsme soutěžili ve všem. Stolní hry, venkovní hry a jiné náročnější. Pepa býval lepší sportovec než já.
Nemohu zapomenout na jednu událost, která se stala v Praze na festivalu ,,Žiju stejně jako ty“. Koukali jsme na cvičnou lezeckou stěnu a říkali jsme si, že zkusíme svoje síly. Pepa se dlouho nerozmýšlel. Nedělalo mu problém vylézt na samý vrchol. Mě se nahoru nechtělo. Bylo kolem spousty diváků a měl jsem obavy, že nevylezu. Vymluvil jsem se, že později. Čekali jsme s manželkou na čistý vzduch. Našel se a já se vydal nahoru jištěn horolezcem. Ještě jsem nebyl ani v půlce a už na mě Pepa s Marií koukali a povzbuzovali. Podařilo se a když jsem se ocitl na zemi, přišel Pepa a radostí mě tím jeho medvědím objetím objal, až ve mně kosti praskaly. Měl z mého výkonu větší radost než já sám. Podařilo se nám vyprovokovat k lezení i moji ženu Helenku. I ona si vysloužila to krásné přátelské objetí.
Vím, že jsem odbočil od hlavního tématu, Bowling. Vím také, že bychom se z této události radovali i s jeho Mařenkou a připomínali si ji ještě dlouho. Jenomže se stalo, tak jako se nemá stávat, že náš kamarád PEPA Salavec zemřel. Olomoučáci ocenili jeho aktivity a pojmenovali jejich soutěž v Bowlingu ”Memoriálem Josefa Salavce”.
Když jsme letos v Olomouci soutěžili a poměřovali svoje síly, tak jsem měl pocit, že ten soutěživý Pepa Salavec tam s námi je a dohlíží na celý průběh.
Pepo kamaráde, věřím, že za rok, tam s námi neviděn budeš opět a dohlédneš na celou soutěž.
Díky Pepo.
Určitě budeš souhlasit i s tím, že vyslovím poděkování přímým organizátorkám soutěže. Letos jsme žádnou medaili nepřivezli, ale bylo vám vámi hezky.
Děkujeme.
Honza a Helena ze Slovácka