10. Parkinsoniád.
Je právě rok 2017 a ve spolku Parkinson Slovácko vrcholí příprava na 10. Parkinsoniádu. Už v roce 2007 jsem si s myšlenkou větší sportovní akce pro parkinsoniky pohrával a přemýšlel jak a proč. Proč dělat velkou sportovní akci pro lidi ve věku většinou od 50 let až do konce. Proč se lopotit s obrovskou přípravou pro nemocné, kteří už nejsou schopni výkonů, které obdivujeme u vrcholových i běžných sportovců?
Pokusím se zdůvodnit počátek i důvod. Parkinsonova nemoc je nevyléčitelné onemocnění, kterou převážně vyvolávají stresové situace a deprese. Vy, co máte alespoň malé znalosti o parkinsonu víte, že umí ovládnout duševně i fyzicky velmi silné osobnosti (Muhamad Ali, papež Pavel II apod.). Povahově jsou právě nemocní Parkinsonovou nemocí lidé poctiví, pracovití a velmi zodpovědní. Jsou odpovědní vůči sobě, rodině i zaměstnání. Z různých důvodů jim na sportovní zápolení a podávání výkonů před zraky veřejnosti nezbýval čas. Žijí sice poklidně, ale zato s velkým úsilím svůj život. No a tady právě nastupuje můj nápad dát těmto lidem možnost se realizovat, ani ne tak před zraky veřejnosti, jak před zraky svých kamarádů rodin a partnerů. Dle mých vlastních poznatků a zkušeností nemá parkinsonik zůstat bez pohybu fyzického a duševního. Zkrátka ukázat, že i jako nemocní ještě nepatří do starého železa. Kromě toho právě u neurologických nebo také „extrapiromedových“ nemocí je pohyb důležitou součástí léčby.
Dle specialistů lékařů je poměr medikamentózní léčby vůči pohybu vyčíslen poměrem 50 :50, nebo také 1:1. Proto vznikla v mých myšlenkách Parkinsoniáda.
Jejím motem je „Život je pohyb – pohyb je život“.
Parkinsona mám již 14 roků a jenom tak pro potvrzení toho všeho co je tu napsáno.
Když jsme v roce 2009 byli na festivalu „Žiji stejně jako ty, kde jsme měli možnost si vyzkoušet naše schopnosti, mezi kterými bylo i možnost zdolání lezecké stěny. Nikdo zdravý si nedovede představit jaký to má na nemocného účinek. Slezli jsme ji s kamarádem ještě v příštím roce. Byl ještě větším bojovníkem než já. Já jsem na tom relativně dobře. Kamarádovi se od té doby přidaly 2 rakoviny cukrovka a obrovské pohybové potíže. Jeho manželka kvůli nezodpovědnosti lidí těžkou komplikovanou zlomeninu, která ji už několik roků omezuje. Když toto vidím kolem sebe, říkám si, že život, který v takovém tempu žijeme v honbě za finančními a materiálními hodnotami je hodně krušný.
Myšlenka na uspořádání větší sportovní akce pro parkinsoniky zaujala, a tak hned v prvním roce naší činnosti jsme udělali 1. Parkisnoniádu. Díky Polákům a Slovákům hned mezinárodní.
Při 8. Parkinsoniádě byl i s organizátory počet účastníků blízko číslu 300. Parkinsoniáda dostala do vínku poměrně velkou myšlenku zapojit nemocné z celé Evropy. Ta myšlenka se ukázala nad naše síly a v současné době se Parkinsoniád účastní země Visegrádské čtyřky a Rakouska. Kromě toho jsme přizvali i nemocné s roztroušeno sklerózou.
Není to naše jediná činnost. Cvičíme, pořádáme odborné i laické přednášky v blízkém okolí. Pomáháme lidem, kteří nás o pomoc požádají, nebo někdo na někoho takové upozorní. Spolupracujeme s několika organizacemi místními i oblastními.
Parkinsoniáda i naše běžná činnost zaujala i mediální prostředky, které o naší akci informují. Bylo s ní natočeno několik dokumentů televizemi místními i celostátními. Byl jsem nominován v roce 2012 na cenu Mosty. V roce 2014 jsme přihlásili Parkisnoniádu do soutěže Příběhy nekonečné energie. Uspěli jsme tak, že jsme se umístili mezi víc jak 500 podaných projektů na 4 místě. Díky dobré spolupráci s Unií Roska nám expedice Kilimanžáro vynesla naši vlaječku na vrchol nejvyšší hory Afriky. Měl jsem tu čest uvést a pokřtít dokument, který vzešel z této výpravy. Je toho zkrátka hodně co děláme a na vše si nevzpomenu. V podvečer Parkinsoniády pořádáme kulturní akce a zveme na ně veřejnost, kterou tímto způsobem seznamujeme s důsledky nemoci, o životě s nemocí a bojem proti ní. Nejhezčí z toho všeho je poznání, že člověk jako jedinec i jako společenství je v jádru dobrý. Věta lidé jsou zlí, je hodně zavádějící. Proč si to myslím? Proto, že při položení otázky
„pomůžeš nám“, nikdo neodmítne. Je trestuhodné, že mnozí z politiků, na nichž závisí prosperita společnosti a mír si toto vůbec neuvědomují.
Přesto všechno nám lidé ještě občas přisuzují opilost, nebo fet, když se potácíme po chodníku, nebo nás nemoc zastaví uprostřed silnice. Fakt je ten, že jako parkinsonici nejsme jediní, kteří se snaží seznámit veřejnost s důsledky nemoci. Je škodou, že mnozí naši veřejní činitelé v převážné míře nechápou takový výstup na Kilimanžáro, Parkisnoniádu a podobné akce mnoha spolků nevyléčitelně nemocných, (rakovina, bechtěrev) a jiné.
Výše uvedené je pro sdělení, že se v létě letošního roku ve dnech 4–6. 8. 2017 koná v Hodoníně a v Dubňanech ji 10. ročník Parkinsoniády. Je to sportovně společenská akce, na které vzhledem k onemocnění nepadají žádné rekordy. Panuje na ní vždy dobrá nálada, pohoda a pospolitost. Bylo tomu tak každý rok a věřím že bude i letos. I letos se budou parkinsonici ne doslovně prát o medaile. Soutěžit budou zástupci zemí, Česka, Slovenska, Polska a Rakouska. Již poněkolikáté budou mezi námi i účastníci UNIE Roska. Těm se naše Parkinsoniáda tak zalíbila, že zvažují udělat něco podobného pro nemocné Roztroušenou sklerózou. V pátek 4.8. zahajujeme kulturním programem v Domu Kultury v Hodoníně a v sobotu 5.8. sportovním zápolením v hale Želva v Dubňanech.
To vše, co se odehraje při 10. Parkinsoniádě, se nedá uskutečnit bez finanční a materiálové podpory. Již od první Parkinsoniády jsme našli hodně pochopení a hodně podporovatelů. Jihomoravský kraj, města Hodonín, Kyjov, Dubňany. Farmaceutické firmy GlaxoSmidthKline, Medtronic, firmy Pardosa a mnoho dalších.
. Nemalou část si hradí účastníci z vlastních prostředků.
Cítím potřebu poděkování, spíše velkým díkem vedoucím představitelům JMK, města Hodonín, zástupcům farmaceutických firem a z podnikatelů hlavně firmě Pardosa. Vyjmenoval jsem jenom ty hlavní. Kdyby, jsem měl vyjmenovat všechny včetně pomocníků, nestačil by na to celý list A4.
Poslední ročníky se nám do soutěže přihlašuje s partnery cca 250 účastníků a mnozí z nich mi nabízí svou pomoc. I jim patří velké poděkování.
Tuším, že již 5x jsme pořádali v pátek před Parkinsoniádou kulturní vystoupení, na které jsme zvali i veřejnost. Letos zvažujeme uspořádat páteční kulturní večer jako poděkování všem parkinsonikům, donátorům, a pomocníkům. Pokud se pro tuto formu rozhodneme věřím, že se na nás veřejnost zlobit nebude. Zvažujeme, že to veřejnosti vynahradíme v příštím roce.
Prosím držte palce nám organizátorům i soutěžícím.
JAKO HLAVNÍ ORGANIZÁTOR MUSÍM ŘÍCI, ŽE JSEM SPOKOJEN, ŽE TATO AKCE TAK ZAUJALA A ŽE SE UKÁZALA VELMI PROSPĚŠNOU.
Jan Škrkal předseda Parkinson Slovácko z.s. Rok 2017
Nejnovější komentáře