Součástí 4. Parkinsoniády byla i výstava fotografií a obrazů parkinsoniků Jindřicha Kadlčíka, Radka Frýsy a Václava Veselého.
Při jejím zahájení zazněla i následující báseň, kterou složila členka občanského sdružní Parkinson Slovácko Ivana Braunová. Její obsah ušila na míru právě otevřené výstavě a parkinsoniádě. Po jejím přečtení nezbývá než konstatovat, že je velmi výstižná a inspirující.
Nevzdávej to!Přátelé, jen hlavu vzhůru a nemračte svou líc !
To nezažene žádnou chmuru a nevyléčí nic.
Spíš naopak nám přidá starostí nad naším osudem.
My jsme přeci bojovníci, zbabělci nebudem!
I malé krůčky k úspěchu vedou,těch velkých bývá málo.
A že my to nedokážem? No to by tak asi hrálo!
Každý budem dělat to, co se nám nejvíce daří
a v tom nám nemůže zabraňovat nemoc ani stáří.
Jen podívej se kolem sebe co dokázali jiní.
To, že se snažíš něco dělat, z tebe člověka činí.
I když tě záda hodně bolí a ruka se ti třese,
tak překonej to vůlí příteli – nevzdávej se!
Ten nepříznivý osud nám k životu nevzal chuť,
uvědom si své tělo a k činnosti ho nuť!
I když nohama šoupáš, přec pohybuj se dál.
Pomysli, že vše je lepší než, kdybys to vzdal.
Ten dělá to a ten zas tohle, každý podle svých sil.
I ty se vzchop a zaměř snahu byť i malý cíl.
Až dosáhneš ho, vytyč nový a bojuj dál a dál
A nikdy nezapomeň –
že vše je lepší, než kdybys to vzdal.
Nejnovější komentáře