|
|
Zveme vás na pochod. Ano opravdu jsme spolupořadateli akce Pochod Moravským Slováckem. Vidíme v tomto pochodu právě další zviditelnění nejen našeho občanského sdružení, ale i informaci pro širokou veřejnost hlavně v oblasti Jižní Moravy. Zatím jsme všechny akce zaměřovali na nemocné Parkinsonovou chorobou. Teď si říkáme, že stojí za to zkusit dát dohromady zdravé i nemocné. Připravujeme do místa cíle pochodu materiály informující o nemoci, informační videa, případné diskuse o nemoci i soutěže pro děti účastníků. Jaký bude přínos se uvidí. Osobně si myslím, že nezanedbatelný.
Tak tedy, kdo z parkinsoniků hlavně okolních ( myšleno Morava má chuť se jít projít, tak ať neváhá). Svou trasu si najde každý účastník. Těšíme se na Vás. Za Parkinson Slovácko Jan Škrkal
Kliknutím na plakát se plakát zvětší.
Nebyly nalezeny žádné obrázky
Už je neděle 9.9. 2012 a pochod máme za sebou. Vypadá to tak, že po této “malé” zkušenosti se k SK Rytmiku přidáme i příští rok. Jak to vše dopadlo? Prvním přihlášeným byl nejvzdálenější účastník Martin Brus z Trutnova. Není to shoda jmen, byl to opravdu předseda klubu z Hradce Králového. Přijel nás podpořit a odjížděl spokojen. Pojali jsme tuto akci jako seznamovací a propagační. Splnila účel a to je důvod se pustit do dalšího ročníku. U naší nástěnky se zaměřením na nemoc se zastavovali nejen starší, ale i mladí a pokud jsem se zeptal, tak z jejich úst vycházela slova uznání o potřebnosti takto společnou akci informovat. Slova uznání padala i na vrub obnovení pochodu. Po jeho skončení i slova chvály. S SK Rytmikem se dobře spolupracovalo a rádi se snimi, budou-li chtít pustíme i do něčeho jiného.
Continue reading Pochod Moravským Slováckem
Pozvání 6. Waldviertler Parkinson Informationstage
Pozvání na 6. Waldviertler parkinson Informationstage nám díky naší člence Ivaně přineslo další informace o nemoci a hlavně, mnoho návodů jak se bránit jejímu progresivnímu působení. Jako vždy se na každém setkání s Rakouskými parkinsoniky snažíme i my přijít alespoň s něčím čím bychom potěšili alespoň ucho, duši, nebo udělali radost. Nápad Ivany přišel až těsně před návštěvou v Rakousku a už nebyl čas se na něj pořádně připravit. Přesto však jsme si troufli vystoupit s připraveným dárkem, kterým byla přeložena naše, spíše však Ivanina “hymna” do němčiny. Troufli jsme si ji i německy zazpívat. To naše zpívání sice nebylo nic moc, ale bylo zřejmé, že naše přátele potěšilo. V Rakousku jsme strávili příjemné chvíle a opět díky Ivaně bylo i o čem povídat. V Rakousku se vždy cítíme jako doma. Rakouští parkinsonici jsou vždy vzornými a pozornými hostiteli.
Hosty setkání byli i zástupci České Společnosti Parkinson. Naše projevená snaha o kontakt a povídání se zřejmě nesetkala s dobrou odezvou, když se o nás ve svém příspěvku na svých webových stránkách ani nezmínili. Zřejmě ani naše vystoupení s německy zpívanou hymnou. Všimnul jsem si, že někdo z nich musel zřejmě honem na toaletu. Už zřejmě vůbec jim nestojí za zmínku hymna, kterou jsme z anglicky zpívané verze upravili na verzi českou včetně hudby. Čekáme jenom na vhodnou příležitost ji předat jako dárek ostatním klubům (myšleno klubům SP). Při setkání se zástupci Společnosti jsme si podali na přivítanou ruce, ale je zřejmé, že nás někteří členové společnosti berou spíše jako hmyz, který se jim plete do cesty.
Zase jedna ” facka”. Už jsem jich dostal hodně, ale Parkinson Slovácko na rozdíl od některých členů “zástupců” SP nepotřebuje předstírat.
Moc děkujeme vedení svazu rakouských parkinsoniků a všem rakouským přátelům za příjemné chvíle. Moc děkujeme i naší pozorné hostitelce Inge. Rádi se s Vámi setkáme opět. Je nám u Vás vždy hezky.
Ještě jedno moje osobní poděkování.
Já osobně děkuji “přátelům” zastupujícím Českou Společnost Parkinson za další lekci. Jan Škrkal předesda Parkinson Slovácko
Tabulku s výsledky najdete zde: tabulka
První srpnový víkend 2012 jsme už po páté pořádali Českou Parkinsoniádu s rekordní účastí 158 registrovaných soutěžících a 50 osob z řad doprovodu, příznivců a hostů. Připočtu-li k tomu organizátory a hosty nebudu daleko od čísla 250. Sportovních disciplín se zúčastnili soutěžící z České republiky, Polska, Slovenska i Rakouska. Výsledky ještě nemáme v tabulkách, tak prosím o malé posečkání.
Měl bych však začít s něčím důležitějším. Něčím co bylo málo zdůrazněno i málo řečeno. Tím málem je soudržnost kolektivu našeho sdružení a pomocné ruce, když je potřeba. Chtěl bych tedy dřív, než tu začneme vkládat údaje, čísla a výsledky soutěží napsat něco moc důležitého. Je faktem, že jsem tvůrcem a organizátorem všech parkinsoniád, je faktem i to, že celá tíže organizace ležela na mě včetně finančního i materielního zabezpečení a odpovědnosti. Je i faktem to, že bez jednoho člověka, který trpěl mými náladami, plnil moje přání a nápady, které občas dělal i vícekrát. Snášel moje stavy nervozity dodělával věci, které jsem začal a nedotáhl. Tím člověkem je moje žena Helena. Bez ní, její práce a morální podpory i když jsem v některých věcech beran nevím….. Některé naše členky říkávaly. Já bych ti to netrpěla a vyhodila tě i s parkinsoniádou. Vícekrát od mé ženy zaznělo ty mě štveš, já to mám z poloviny hotové a ty to zase chceš jinak. Ty co říkaly. že by mě vyhodily nakonec i pomohly. Končilo to konstatováním je to tvoje akce a ty jsi sehnal peníze. Tím však nechci říci, že bych na jejich rady, nebo na rady mé Helenky nikdy nedal. Každý se zeptal, zda může nějak pomoci. Každý třeba jen malým dílem pomohl. Pomohlo tolik lidí, že se to nedá ani napsat. Třeba moje bývalé spolupracovnice z úřadu. Ani jsem se nemusel ptát. Jendo pomůžeme. A já také pane Škrkale, připojila se Markéta. Andělka zas pro změnu. Počítám s tím a kdyby jsi neměl dostatek lidí řekni. Seženu ti jich tolik kolik budeš potřebovat. Jsou lidé kterým není ani potřeba říkat. Stačí jim dát do bytu nebo na firmu pozvánku.Takovým je Ing. arch Jiří Říhák a MUDr. Marie Valentová.
Je faktem, že jsou to menší částky a Parkinsoniáda není levnou záležitostí. Je faktem, že bez velkých sponzorů jako je Jihomoravský kraj, farmaceuticmé firmy GSK, ABBOTT, UCB, Medtronic a jiné, ale i malí živnostníci a podnikatelé jsou hodně důležití. Velkou podporu máme i od města Hodonín v Dubňanech je to zázemí krásné a ideální sportovní haly, podpora města Kyjova, obcí Hovorany, Mutěnice, Lužice, Rohatec, Dolní Bojanovice. Ještě bych mohl pokračovat a pokračovat.
Morální podpora podobných organizací a jedinců je tak velká, že si netroufám ji zde v širším rozsahu uvádět. Tak jenom namátkově. Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením sídlem v Praze, Organizace Roska a členky expedice RS KILIMANJARO, občanské sdružení OÁZA, Svaz zdravotně postižených, jeden ze zakladatelú sledž hokeje Roman Herink, komunální i celostání politici, kteří vidí v Parkinsoniádě smysl a rozumí jí víc než mnozí z nás parkinsoniků. Mohl bych ještě dlouho pokračovat. Myslím že to stačí a měla by následovat statistika 5. České Pakinsoniády.
Je toho ještě hodně, co by tu mělo zaznít. Budu pokračovat jindy. Teď už by měly následovat údaje a tabulky s výsledky soutěží.
Śląskie Stowarzyszenie Osób Dotkniętych Chorobą Parkinsona w Katowicach
zaprasza na VI Plenerową Imprezę Integracyjną dla o
osób z chorobą Parkinsona.
Patronat honorowy
Burmistrz Miasta Trzebini
Starosta Chrzanowski
Ve dnech 25 – 26. 6. 2012 jsme na pozvání polských přátel prožili hezké chvíle. Impreza byla zahájena pozdravy a krátkými projevy. Předali jsme pozdravy od všech, kteři s námi úzce spolupracují a pomáhají nám. Zapojili jsme se do programu hymnou našeho sdružení a sklidili za ni velké ovace.
Přesto, že jsme si s polskými přáteli docela rozuměli, chyběli nám naši přátelé Anička a Standa z Karviné. Nejen, že chyběli nám, ale chyběli i přátelům v Polsku a také i polským představitelům správy včetně burmistra.
Polským přátelům děkujeme za péči, pohostinnost a těšíme se na ně v srpnu u nás. Honza
Sobota ve Zlíně. Po několika letech opět ve Zlíně na akci klubu, který překonal sám sebe.
Před několika roky jsem si ze Zlína přivezl zákrsek broskvičky , kterou vyhrál tehdejší předseda Společnosti Václav Veselý. Na výšku měl si 30 cm. Teď už je z něho strom o výšce 150 cm a už druhým rokem má plody. Ten stromek jme s Václavem nazvali stromem přátelství a zdá se že se mu daří. Věřil jsem, že se mu bude dařit a zvlášt, když se o něj stará moje žena Helenka. Má v sobě asi něco co neumím posat. Zasadí pecku a na rozdíl ode mě a mé snahy vypěstovat ze šlechtěného stromku plody ji na její plaňce rostou plody jak v pohádce. Možná že i ten stromek může za to, že se přece jen mění k lepšímu vztahy mezi SP a PS. Tak si myslím Václave a zlíňáci, že jsme udělali další malý krůček ke vzájemnému porozumění.
A jak to bylo v sobotu ve Zlíně?
Pohoda, klídek, tabáček, jak se říká. Děkujeme za pozvání, byli jsme u vás rádi. Změna vedení zlínskému klubu velmi prospěla. Pokud bych to přirovnal k daleké historii, srovnal bych to s dobou obrozeneckou. Možná spíš vystoupení z temnoty, která je svazovala. I když vím, že zlíňáci byli, jsou a budou vždy báječní. Byl to pro ně velmi těžký krok, který udělali ve změně vedení, aniž by je někdo podpořil. Škoda, že nejsme bystrozrací. Asi bychom měli být, nebo alespoň žít bez klapek na očích a uších. Už dlouho volali o pomoc a nakonec se rozhodli pro správný krok. Těšíme se na ně na naší parkinsoniádě. Budeme jim přát úspěch. Přátelíme se i s jinou skupinou zdravotně postižených ze Zlína a také oni jsou báječní. Parkinosnici ze zlínska však zabodovali. Byli všude a starali se o nás hosty jako o nemluvňata. Byl jsem dokonce 2 x vysvobozen z vězení své košile.
Řekl bych to tak, že oni sami vyhráli nejvíce a tou nejlepší a největší odměnou jim byla právě ta velká účast, spokojenost hostů a báječná nálada. Já i Slovácko moc děkujeme za vše a přejeme vám aby vám to šlapalo jak se patří. Honza
15. April 2012 in der Kleinen Orangerie des Schlosses Schönbrunn
Weltparkinsontag – stejně jako v loňském roce jsme přijali pozvání do Vídně na přednáškový den Svazu rakouských parkinsoniků. Stejně jako loni i letos jsme byli přijati a přivítání našimi přáteli. Díky naší člence Ivaně jsme mnohé z řečeného rakouskými osborníky na extrapiromedová onemocnění vyslechli poučení a trady, které nám parkinsonikům pomáhají v životě. Přednáškový den se uskutečnil v krásném prostředí Schönbrunu a za účasti parkinsoniků v zaplněném přednáškovém sále. Je zřejmé že rakoským parkinsonikům není lhostejný vývoj v léčbě a zájmu vyslechnout si novinky týkající se výrobů na léčbu Parkinsonovy nemoci.
Opět jsme ve Vídni mezi přáteli prožili hezké chvíle a načerpali poučení. Těšíme se již na setkání, které se udkuteční při 5. České Parkinsoniádě v Dubňanech. Věříme, že stejně jako my jsme spokojení u nich budou i naši přátelé spokojení u nás. Přejeme jim, aby byli úspěšní ve sportovních soutěžích.
Honza
Kongres neurologů v Luhačovicích
EXTRAPYRAMIDOVÁ ONEMOCNĚNÍ
Lázně Luhačovice, Společenský Dům
17.-20.05.2012
Blýskání na lepší časy?
V pátek jsme byli společně s Hankou a Věrkou na dvě pozvání v Luhačovicích. Jedno pozvání bylo od Jany Večlové a druhé písemné od profesora Rotha.
Janě Večlové, která vyvíjí již delší dobu maximální úsilí o zlepšení vztahů mezi Společností Parkinson a sdružením Parkinson Slovácko děkuji za upozornění na možnost účasti.
Dále bych chtěl moc poděkovat profesorům Janovi Rothovi a Evženovi Růžičkovi za pozvání na kongres a za možnost říci před tak velkým fórem neurologů o Parkinsoniádě. Oba pánové moji i když nesouvislou řeč, hodnotili velmi kladně.
Profesor Růžička mi v soukromém rozhovoru sdělil, že se pokusí zařídit si program tak, aby se mohl 5. České Parkinoniády zúčastnit. Pokud to pane profesore budete číst, omlouvám se, že jsem část našeho soukromého rozhovoru prozradil. Ničím Vás to pane profesore nezavazuje. Budeme však moc rádi, když Vám vaše pracovní povinnosti v účasti nezabrání. Už jenom možnost hovořit o akci na tak velkém fóru je pro nás velmi výzanmná.
Za pokrok považuji i možnost si pohovořit otevřeně a věcně o vzájemných vztazích. Společnosti a Slovácka se členy výboru Společnosti. Rozhovor, který jsme vedli ve třech s členy výboru SP by mohl být pokračováním snahy Václava Veselého o možné budoucí spolupráci obou organizací, která byla necitlivou formou narušena. Věřím, že jsme si vysvětlili i otázku, která pálí některé neznalé, nebo špatně informované členy o sponzoringu.
NAŠI SPONZOŘI versus VAŠI SPONZOŘI a opačně.
Dovolím si doufat v to, že V. Fidlerem i J. Večlovou to bylo pochopeno, ale pro ty kteří těžko chápou.
NEEXISTUJÍ NAŠI NEBO VAŠI SPONZOŘI nevlastníme je
Firmy, nebo společnosti sponzorující Společnost a Slovácko nejsou ani naše ani vaše. Jsou to firmy a společnosti vedené a řízené lidmi, a v nich jsou další lidé, kteří posuzují naše žádosti a na základě našich plánů činnosti, žádostí a především projektů nám poskytují nebo neposkytují finanční a materiální pomoc. Ze své zkušenosti mohu říci, že mnoho z nich i podporu morální, která je alespoň pro mě stejně důležitá.
Tyto firmy a společnosti poskytují podporu i mnoha dalším veřejně prospěšným organizacím a žádná z nich si je nepřivlastňuje. Jenom pro názornost. Město Dubňany, které sponzoruje nás poskytuje finanční dotaci ještě dalším 35 obdobným organizacím, jako je Slovácko. U města Hodonín je počet podporovaných subjektů ve stovkách. Od žádné z organizací v těchto a jiných městech a obcích jsem neslyšen poznámku to je náš sponzor. ( Nebo dokonce kradeš nám sponzory, nebo, jak to uděláme s našimi sponzory.) Jsem velmi rád tomu, že u sponzorů podporujích SP i PS jsou tak fundovaní lidé a že rozhodují o dotacích bez předsudků panujících a zafixovaných ve Společnosti Parkinson. Kromě toho žádáme o dotaci na Parkinsoniádu, kterou neděláme pro sebe, lae pro parkinsoniky bez rozdílu členství, či nečlenství a bez jakéhokoliv omezení a to i národnostního. Až na tuto skutečnost budeme všichni takto pohlížet budeme si i lépe rozumět.
Promiňte mi, že jsem se o tom rozepsal. Vidím v tomto vysvětlení a v rozhovoru v Luhačovicíh opravdu blýskání na lepší časy. Jan Škrkal
Slovanské Hradiště v Mikulčicích i přes to že již „neživé“ píše stále svoji historii. Tentokrát se do historie starodávného hradiště jehož sláva v dobách existence byla mimo jiné i počátkem státnosti Česka poskytlo útočiště i skupině parkinsoniků. Nevíme jestli již tenkrát lidé trpěli Parkinsonovou chorobou, určitě však jejich život nebyl lehký. Continue reading Světový den Parkinsonovy choroby
Tak vás tu na něm vítáme. Na otázku proč máme jednoduchou odpověď. Změna je život. Původní web byl graficky pěkný. Důležitější je však obsah a zde je kámen úrazu. Za ten kámen úrazu jsme mohli my sami. Kdo to má všechno stíhat? Doplňovat veškerými údaji tak aby byl web přehledný, obsahoval potřebné informace a informoval objektivně. Zde se dá říci jediné. Pokusíme se o to. Našemu původnímu adminovi moc děkujeme a věříme, že nám i nadále zachová svou přízeň. Věříme, že nám zachovají svou přízeň i čtenáři. Naše webové stránky budou obsahovat informace o naší činnosti, o nových nápadech, o našich zkušenostech a budeme-li moci sdělit nové poznatky od odborníků, rádi se o ně podělíme.
Nebyly nalezeny žádné obrázky
Chceme se pokusit o optimistický pohled na svět, na život i na to, že výzkumníci i lékaři přijdou na příčinu Parkinsonsovy nemoci a najdou i účinný způsob léčby. Otevřeme znovu i diskusní fórum. V tomto fóru připustíme pouze faktické a optimisticky laděné zprávy.
Tak ať vám i nám naše stránky alespoň z části splní vaše očekávání.
Jan Škrkal předseda sdružení
|
|
Nejnovější komentáře