|
|
Rok jsme zahájili pravidelnou činností, spíše jejím pokračováním. Asi bych se opakoval v čem spočívá. Dne 10. 1. 2012 jsme zahájili kurz na ovládání počítače: Lektor našeho kurzu je velmi trpělivým přednášejícím panem Ivanem Fučkem a jeho snahou je obsáhnout a naučit nás to důležité. Za sebe mohu říct, že opakování je matka moudrosti a po druhé lekci jsem si vědom toho, že vůbec nevadí že začínáme od začátku. Důkazem toho, je i pozornost ostatních.
Přístřeší pro naše počítačové snažení nám jako v mnoha našich minulých činnostech poskytuje Základní škola V Dubňanech. Velké pochopení pro naši činnost nacházíme u paní ředitelky Mgr. Zdenky Šindarové. Tímto ji chci veřejně za nás za všechny poděkovat. Musím konstatovat, že pochopení nacházíme i u ostatních členů učitelského sboru. V nové škole a krásné počítačové učebně je příjemně. Tak snad i to prostředí nám pomůže k získání důležitých vědomostí.
V únoru si někteří z nás pojedou do lázní ve Vráži nechat vyladit tělesnou schránku, načechrat staré kosti a promazat vrzající klouby. Je jenom škoda, že se náš počet hodně smrsknul. Trochu nás to zaskočilo. Nakonec jsme došli k závěěru, že se není vzhledem k věku a tomu mizerovi co nám sedí za krkem čemu divit. Snad příště bude líp.
V dubnu nás čeká den Parkinsonovy nemoci vylepšený o podpůrné akce, které naše sdružení navrhlo. Podpoříme společně s Moravskými kluby akci “Říp” a z lokality ve které se nachází památník Velké Motavy se spojíme s jak s těmi na Řípu, tak i se všmi ostatními kluby, které stejně jako náš kolektiv ze zdravotních důvodů nemohou cestovat tak daleko a ještě stoupat pěšky na vrchol Řípu. Zatímco Ti na Řípu budou v nadmořské výšce víc jak 600 metrů bude se naše skupinanacházet ve výšce asi 170 metrů nad mořem. Pravděpodobně ihned po Řípu nás čeká pozváni do Vídně k Rakouským přátelům. To vše v dubnu.
Květen proběhne v přápravě 5. České Parkinsoniády. Červen návštěvou Polska, Někdo z nás i rekondičním pobytem ve Starém Městě..Měsíc červenec opět se zaměřením přípravy na 5. Českou Parkinsoniádu.
Na první víkend v srpnu připravíme již 5. Parkinsoniádu. Po ní bude následovat opět spoustu práce s uzavřením a vyúčtováním.
Říká se že v září víno vaří a v září zde na Slovácku probíhá několik tradičních pochodů. Jeden z nich má pžed zánikem a po 40 ročnících ho nemá kdo pořádat. Myšlenka zkusit ho uspořádat, ale trochu jinak nevznikla v našich hlavách, ale byl to nápad jedné z našich cvičitelek Zuzanky. Následovala braistorming pana PK, my tomu říkáme česky dát hlavy dohromady a pokud nenastanou nepředvídatelné okolnosti mohlo by se spoleečné dílo podařit.
Od října do prosince budeme dělat to co vždy. Podle plánu činnosti společenské akce pořádané oblastními městy a naši běžnou činost. Během celého roku podpoříme přátelské organizace při jejich činnosti.
Letošní rok začal pro naše sdružení také příjemným překvapením. Rakouští přátelé nám a naší činnosti na stránkách jejich časopisu věnovali mnoho prostoru a napsali o nás spoustu pozitivního. Moc nás všechny těší, že o naši činnost projevili takový velký zájem. Velmi si této pocty považujeme. Je nám líto, že jim stejným způsobem nemůžeme oplatit. Pokusíme se o jejich činnosti a přátelských vzájemných vztazích více informovat na našem novém webu, který pro nás připravuje nový administrátor. Chtěli bychon také dát prostor na našem webu přátelům ze Slovenska a Polska.
Další rok za námi. Tuto obligátní větu říkáme při každé příležitosti týkající se něčeho pro nás významného. Tuto obligátní větu říká skoro každý. Dá se říci, že zní všude a stále. Podle ní můžeme i sledovat, jak nám život utíká a jak se nám krátí. Můžeme dělat co chceme, stále je to podle stejné písničky. „A zase je rok za námi“. K tomu můžeme ještě dodat sloku z písně, ve které se zpívá: „ Čas je běžec dlouhým krokem, chvíli pokoj nedá si. Pokoj si nedáme ani my. Proč? Také jedno úsloví, naše, podle kterého se řídíme my. Ti co nejsou postiženi si ho neuvědomují. „Pohyb je život a život je pohyb“. Pro zdravého člověka běžná věc. Pro nemocného, který není schopen si zavázat botu, rozepnou knoflík u kalhot s následkem, po němž se Vám v kalhotech rozleje mokré teplo?! Tyto dvě věty, ať už obligátní, či neobligátní nás vědomky i nevědomky provázejí celý život.
Continue reading Vánoční povídání na závěr roku 2011
|
Ženy
|
Muži
|
|
Kop na branku
|
| 1 místo |
Věra Ambrozová |
Slovácko |
1 místo |
Ivan Hejhal |
Olomouc |
| 2 místo |
Melánie Kahánová |
Slovensko |
2 místo |
Josef Salavec |
Olomouc |
| 3 místo |
Inge Andrle |
Rakousko |
3 místo |
Jan Jelonek |
Polsko |
|
Hod na koš
|
| 1 místo |
Hana Neničková |
Slovácko |
1 místo |
Jaroslav Varmužka |
Brno |
| 2 místo |
Taťána Kincová |
Brno |
2 místo |
Bogdan Urbaňsky |
Polsko |
| 3 místo |
Anna Marková |
Slovensko |
3 místo |
Andrzej Bielecky |
Polsko |
|
Pétangue
|
| 1 místo |
Katarína Mazuchová |
Slovensko |
1 místo |
Libor Jaša |
Brno |
| 2 místo |
Věra Ambrozová |
Slovácko |
2 místo |
Čestmír Čermák |
Ostrava |
| 3 místo |
Marie Dostálová |
Olomouc |
3 místo |
Alexandr Adam |
Slovensko |
|
Šipky
|
| 1 místo |
Věra Skoupá |
Praha |
1 místo |
Gerald Ganglbauer |
Rakousko |
| 2 místo |
Helena Záthurecká |
Slovensko |
2 místo |
František Scherer |
Slovensko |
| 3 místo |
Irena Ištváňová |
Slovensko |
3 místo |
Jan Průdek |
Slovácko |
|
Bowling
|
| 1 místo |
Věra Ambrozová |
Slovácko |
1 místo |
Josef Salavec |
Olomouc |
| 2 místo |
Věra Filipovičová |
Olomouc |
2 místo |
Jaroslav Šlezinger |
Hradec Králové |
| 3 místo |
Hana Neničková |
Slovácko |
3 místo |
Gerald Ganglbauer |
Rakousko |
|
Stolní tenis
|
| 1 místo |
Helena Záthurecká |
Slovensko |
1 místo |
Petr Sedláček |
Brno |
| 2 místo |
Ludmila Kokošková |
Slovensko |
2 místo |
Ján Krnáč |
Slovensko |
| 3 místo |
Anna Gašparcová |
Slovensko |
3 místo |
Josef Mikulka |
Zlín |
|
Kroužky
|
| 1 místo |
Hana Neničková |
Slovácko |
1 místo |
Ján Krnáč |
Slovensko |
| 2 místo |
Věra Ambrozová |
Slovácko |
2 místo |
Jaroslav Šlezinger |
Hradec Králové |
| 3 místo |
Anna Marková |
Slovensko |
3 místo |
Miroslav Zelenka |
Ostrava |
|
Curling – družstva
|
Zvláštní ocenění
|
| 1 místo |
Rakousko |
Ivan Kozel – Zlín – rozstřel – kroužky |
| 2 místo |
Olomouc |
Družstvo Slovenska – curling |
| 3 místo |
Praha |
|
Pořadí a počet získaných medailí
| 1. Slovensko |
3 zlaté |
5 stříbrných |
5 bronzových |
| 2. Slovácko |
4 zlaté |
2 stříbrné |
2 bronzové |
| 3. Olomouc |
2 zlaté |
2 stříbrné |
1 bronzová |
| 4. Brno |
3 zlaté |
1 stříbrná |
————– |
| 5. Rakousko |
1 zlatá |
———– |
2 bronzové |
| 6. Polsko |
——– |
1 stříbrná |
2 bronzové |
| 7. Hradec Králové |
——– |
2 stříbrné |
————– |
| 8. Ostrava |
——– |
1 stříbrná |
1 bronzová |
| 9. Praha |
1 zlatá |
———– |
————- |
| 10. Zlín |
——– |
———– |
1 bronzová |
Lze říci, že byla poměrně velká a nejvýznamnější podporu poskytl nám, jako organizátorům, Jihomoravský kraj, včetně záštity hejtmana JUDr. Michala Haška. Je třeba také říci, že JMK nám poskytuje záštitu a podporu od samého začátku a věříme, že nám svoji přízeň zachová i příště.
Dalším významným sponzorem pro nás byla firma GSK, Moravské Nafové Doly, firma ABBOTT. Našimi stálými sponzory jsou firmy Boehringen Ingelheim, Medtronic. Glenmark, stavební firma Ing. arch Jiřího Říháka, města Hodonín, Dubňany, Kyjov. Obce Hovorany, Mutěnice, Lužice, Rohatec. To jsou nejvýznamnější sponzoři. Sponzorů však máme daleko víc. Přesto že nám poskytují menší částky, jsou pro nás také hodně důležití.
pohledem mým i pohledem našich přátel novinářů Mgr. Tani Pikartové a Dr. Petra Trávníčka, kteří patří též do organizačního týmu
Česká Parkinsoniáda jako součást místních oblastních i mezinárodních sportovních soutěží a her je již tradiční a největší akcí svého druhu nejen v České republice.
K účasti i ke startům jsou zváni všichni, kteří měli tzv. „kliku“, že je potkalo onemocnění Parkinsonovou chorobou, jehož není možné se žádným způsobem zbavit.
K účasti přijíždějí všichni, kteří se rozhodli něco pro sebe a proti této nemoci dělal. Bojovat s ní a trénovat pro život svůj i svých blízkých pod motem: Život je pohyb pohyb je život. Setkat se s přáteli, poměřit síly a popovídat si s nimi, poradit si navzájem. Že má tato akce na všechny příznivý dopad není můj názor, ale názor odborníků, partnerů a v mnoha případech i veřejnosti.
A tak stejně jako každý člověk, ani každý parkinsonik nemůže být malířem jako třeba Salvádor Dalí, skvělým hudebním skladatelem a dirigentem Petr Eben, historikem a spisovatelem Vojtech Zumarovský, papežem Jan Pavel II., vynikajícím sportovcem – Muhamad Alí – světový král v boxu. Každý z nás se však může pokusit a nejen pokusit, ale měl by pro sebe udělat maximum jak pro zdraví tak i pro dobrý pocit svého „JÁ“.
Pro to všechno je zde naše Parkinsoniáda. S takovouto vizí ji jako organizátoři pro vás i připravujeme. Věřím, že po této 4. ČP, už chápete, že to naše moto provázející již všechny Parkinsoniády Život je pohyb a pohyb je život, není jenom plácání do větru, ale že ho bereme velmi vážně.
Teď už mi nezbývá než poděkovat všem našim a partnerům a příznivcům kteří pomáhali, pomáhají a věříme, že budou i nadále pomáhat v uskutečňování naší vize a touhy vyhrát nejen nad nemocí, ale i nad sebou samými. Já věřím, že se nám to podaří.
Přátelé novináři Táňa a Petr
Součástí 4. Parkinsoniády byla i výstava fotografií a obrazů parkinsoniků Jindřicha Kadlčíka, Radka Frýsy a Václava Veselého.
Při jejím zahájení zazněla i následující báseň, kterou složila členka občanského sdružní Parkinson Slovácko Ivana Braunová. Její obsah ušila na míru právě otevřené výstavě a parkinsoniádě. Po jejím přečtení nezbývá než konstatovat, že je velmi výstižná a inspirující.
Nevzdávej to!Přátelé, jen hlavu vzhůru a nemračte svou líc !
To nezažene žádnou chmuru a nevyléčí nic.
Spíš naopak nám přidá starostí nad naším osudem.
My jsme přeci bojovníci, zbabělci nebudem!
I malé krůčky k úspěchu vedou,těch velkých bývá málo.
A že my to nedokážem? No to by tak asi hrálo!
Každý budem dělat to, co se nám nejvíce daří
a v tom nám nemůže zabraňovat nemoc ani stáří.
Jen podívej se kolem sebe co dokázali jiní.
To, že se snažíš něco dělat, z tebe člověka činí.
I když tě záda hodně bolí a ruka se ti třese,
tak překonej to vůlí příteli – nevzdávej se!
Ten nepříznivý osud nám k životu nevzal chuť,
uvědom si své tělo a k činnosti ho nuť!
I když nohama šoupáš, přec pohybuj se dál.
Pomysli, že vše je lepší než, kdybys to vzdal.
Ten dělá to a ten zas tohle, každý podle svých sil.
I ty se vzchop a zaměř snahu byť i malý cíl.
Až dosáhneš ho, vytyč nový a bojuj dál a dál
A nikdy nezapomeň –
že vše je lepší, než kdybys to vzdal.
Z pravidelné schůzky přímo na otevření výstavy s názvem „Ve dne v noci“. Pozvala nás na ni ředitelka Jihomoravské komunitní nadace.
Výstava, zahájení i povídání bylo velmi příjemné, díky lidem z nadace i účastníků zahájení výstavy.
Jihomoravské komunitní nadaci přejeme štědré sponzory a děkujeme jí za pomoc finanční i morální, kterou nám poskytli a poskytují.
Jan Škrkal předseda sdružení
Opět krásný festival, opět spoustu zajímavých lidí, opět spoustu poznatků, opět spousta myšlenek a nápadů a podnětů k tomu, jak dělat práci, které má smysl. Práci pro druhé i pro sebe.
Vstávali jsme ten den ve 3 hodiny. Vyjížděli jsme v době, kdy vstávalo i slunce. Byla to pro mě krásná podívaná, kterou jsem již dlouho neviděl. Continue reading Již potřetí na festivalu „Žiju stejně jako Ty aneb poznávejme se navzájem“
|
|
Nejnovější komentáře