1)To slovo vzpomínkami voní.
Vzpomínky na deset let se hlavou honí.
„Vzpomínáš? jak jsme ……“
„A tehdy, když jsme byli …..“
2) Těch deset let nám táhne před očima zas.
Ach, uběhlo to, byl to ale krásný čas
I kousek Evropy jsme spolu projeli,
nové přátele a kraje poznali.
3) My „Parkinsonici“, my jsme hrdý lid,
my nedáme se tou nemocí porobit!
Přes vše, co nám život dal a hlavně vzal –
zvedneme hlavu a půjdem pořád dál.
4) Teď nové klání na nás čeká – však to znáte,
tentokrát je to už přece po desáté!
My nevzdáme se – vždyť kdo se bojí,
ten neobstojí v žádném boji!
5) A my tady všici jsme přece Parkinsonici
Nevzdáme to – vzhůru do dalších let –
a po svém dobudeme svět!!!!!
Ivana Braunová Parkinson Slovácko
Nejnovější komentáře