Archiv

Rubriky

Polsko

 

Wygiełzowie  dnia 24 czerwca 2013 roku

  Byli jsme v Polsku. Čtyři slova. Málo nebo moc? Jedna strohá informace, která v sobě zahrnuje dobu strávenou v autě, bezmála polovinu z osmačtyřiceti hodin, a radostné pobytí mezi přáteli parkinsoniky v úžasném skanzenu

w  Nadwiślańskim  Parku Etnograficznym w Wygiełzowie koło Chrzanowa.

   Byli jsme za přáteli. Čtyři slova, málo nebo moc? Jeli jsme s radostí, s očekáváním věcí příštích, s malou nejistotou a velkým těšením. A jak říká klasik, nebo lidová moudrost, „opětovaná radost, dvojnásobná radost“.

   Nemám na mysli jen chutnou a bohatou krmi v tamější krčmě, která praskala ve švech a podtrhla dobrosrdečnost zúčastněných.  A těch bylo!  Přátelé, kteří k nám díky Aničce Kolekové  jezdí už od roku 2008 z powiatu Chrzanowski,  z Jestrembie,  z Katovic ,  z Waršavy a  Lodžie.

Nikdy nechybí zástupci měst  a veřejného života  z širokého okolí.  Je znát, že si zdejšího občanského sdružení vedeného Markem Kubicou velmi váží.

   Patronat honorowy:
                                                               Burmistrz Miasta Trzebini             
                                                                     Starosta Chrzanowski

 Mám na mysli i velice pěkné a zajímavé vystoupení tamějšího folklorního souboru  „Małopolanie” z Babic, kterým setkání začínalo vskutku mile, barevně, bezprostředně.

 Mám na mysli také prosté, a tím myslím nejcennější, odpoledne při  harmonice  se vzájemnou písní i humorem na rtech. Jazyková bariéra utrpěla těžkou porážku.

   A nemohu nezmínit společnou večeři, která proběhla v duchu vznešeném, vážném i veselém, v rytmu tanečním,  ve slavnostním prostředí   a za přítomnosti moudrých lidí, nesoucích do aktivit parkinsoniků nejen své lidské pochopení, ale také pomocnou a štědrou ruku, bez jejíž podpory by se naše společná setkání  nemohla uskutečnit. Stejně jako by se jen velmi těžce zajišťovala účast všech na Parkinsoniádách.

Byli jsme v Polsku. Byli jsme za přáteli. Byli jsme s nimi rádi. Jsme doma, naši přátelé s námi zůstávají a my se těšíme na setkání v Piešťanech, kde v přátelském duchu porovnáme svoje síly  na 6. Parkinsoniádě.

[Obrázek nebyl nalezen]

Hanka cvičitelka

 

 

Parkinson nezná hranic.

Jak by také mohl znát hranice když v jeho působišti  žádné nejsou. Dokázala to i skupiny několika národnostních zastoupení na společné akci ke Světovému dnu  Parkinsonovy nemoci.  Svou účasti na několika místech  účastníci  říkali,  „ Jsme tady a nejsme tu jenom kvůli sobě.  Jsme tu pro sebe, pro Vás a Vy  pro nás.  Síla našeho myšlení  a  sama trnitá cesta nemocí, nás  sbližuje stále víc a víc.  Někdy si říkám, že to co se  snažíme lidem svou činností o nemoci říci  je  dobré  a z toho zase, že to přeháníme. V našem těle však jsou jisté orgány, které nás stmelují. Jsou jimi mozek  a srdce. I když  si nerozumíme slovy, tak ty již zmíněné   lidské orgány mluví za nás.  Někdy  uvažuji  o tom, zda by nebyl svět, světadíly, státy,národnosti k sobě ohleduplnější, kdyby mluvily stejnou řečí.  Zřejmě ne. Asi bychom se hádali o to víc.  Vymyslet tak fungující lék s názvem třeba „dobrá nálada“,  nebo „pozitivum“.

Setkání , které proběhlo v rámci Světového dne Parkinsonovy nemoci v uplynulém víkendu na několika místech republiky a to v Dubňanech,  Brně a Praze, takový lék nepotřebovalo.  Šlo o skupinku, která se skládala z výpravy parkinsoniků Polska, Slovenska, Rakouska  a Česka.  Skupina parkinsoniků si dokonale rozuměla i přesto že se hovořilo pěti jazyky.  Překládalo se to je pravdou, ale většinou se dalo mnoho pochopit z gest, posuňků, postojů a výrazů tváře. Všude,  kde jsme byli nám otevírali s porozuměním a pochopením. Tato společenská akce ukázala na možnost spolupráce různých skupin, sdružení  i samostatných osob. Různých firem, sponzorů , soukromých živnostníků a politiků. Ukázala také na možnost otevřené společnosti a její spolupráce s různými organizacemi za  situace  vlastní právní subjektivity.   „Když se chce   všechno jde.“  Je jenom potřeba brát toho druhého a druhý prvního jako svéprávného a na roveň postaveného. To bylo jedním z cílů organizatorů, kterými byli Parkinson Slovácko o.s. a Asociace Parkinson Help o.s..  První sídlem na Moravě a druzí sídlem v Praze. Proto jsme pozvali k večernímu povídání  i zástupce Společnosti Parkinson o.s..

Za sebe a za sdružení  těmto  „příbuzným“   (stejně zdravotně postiženým) moc děkuji za velikou pomoc.  Považuji tuto spolupráci za práci rovného s rovným.  Přijde mi že už jsem napsal dost.  Teď už bych rád, kdyby někdo pokračoval.

Jenom ještě maličkost. Hezky  tato akce začala v Dubńanech, hezky pokračovala v Brně na Špilberku a  zrovna tak hezky i v Praze.  Moc děkuji všem, kteří pomohli a zůčastnili se. Aničce Kolekové,  Ivaně Braunové,  z APH  – Romaně, Blance a Evě, Petře a Petře Hadlovým, průvodkyni Mileně, opatu strahovského kláštera Michaelu Josefu Pojezdnému,  Lence Kohoutové a dalším a dalším. Promiňte, že nejmenuji všechny.

Jan Škrkal předseda Parkinson Slovácko o.s.

 

M O S T Y   2012

 

Ve čtvrtek 21. března 2013 jsme se zůčastnili 10. ročníku udílení cen MOSTY, ve

Žďáru nad Sázavou. Co to vlastně je za akci?? Jedná se o předávání cen, za mimořádnou aktivitu nebo čin ve prospěch občanů se zdravotním postižením. Ze 70

projektů a osobností bylo vybráno pět nejlepších návrhů ve IV. kategoriích.

Ve IV. kategorii –  Zvláštní cena udělovaná za mimořádnou aktivitu nebo čin ve

prospěch občanů se zdravotním postižením. V této kategorii byl nominován náš

Jan Škrkal a to za nápad a realizaci pěti Parkinsoniád s cílem zapojit nemocné

z celé Evropy.

I když nebyl první, tak už jen ta nominace byla pro něj velkým vítězstvím a vel-

kou výzvou. Honzo gratulujeme.

Záštitu nad celou akcí a patronkou byla Livia Klausová a hejtman Kraje Vysočina

Jiří Běhounek. Během předávání cen byl bohatý kulturní program.     HANKA

 

Hani ta cena je oceněním práce našeho kolektivu a gratulace, poděkování  za práci i pomoc

patří též celému kolektivu. Patří i všem kteří nám pomáhali. kteří nás podporovali, sponzorovali,

fandili a obrovskému množství parkinsoniků, odborníků, veřejně činných osob a obyčejných

lidiček za morální podporu a povzbuzování. Ta nominace a diplom je opravdu velkou výzvou.

Věřím, že se najde alespoň pár takových nadšenců s obrovským zaujetím pro pokračování tou

další cestou, cestou po Evropě. Slováci se chopili toho druhého cíle Parkinsoniády a nastartovali

tu těžší cestu. Jsem jim za to velmi vděčný. Věřím, že se o další  pokračování 7. Parkinsoniády

pokusí další odvážná a obětavá skupina parkinsoniků a že se najdou i další a další.  Jenom bych se

rád dožil jejího desátého pokračování a rád je ještě uskutečnil  společně se všemi bez rozdílu

příslušnosti kolektivní, či národnostní ve  sportovní hale Želva u nás v Dubňanech. Chci věřit

tomu, že se toho Parkinsoniáda dočká.

Ještě jednou Vám všem, kteří jste mi rozuměli, chápali smysl této krásné akce a podporovali

moc děkuji.  Jan Škrkal

 

 

1 comment to Polsko

Leave a Reply

  

  

  

* Copy This Password *

* Type Or Paste Password Here *

You can use these HTML tags

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>