Parkinson Slovácko z. s.

Pokládám si s jejím koncem otázky. Jak ji ohodnotit. Co o ní napsat? Koho pochválit a koho ne. Komu poděkovat a komu ne.

Komu poděkovat. Tato otázka je jednoduchá. Poděkovat je třeba všem. Organizátorům, účastníkům, rozhodčím a pomocníkům, sponzorům a osobnostem jak politického dění, tak i osobnostem z běžného života. Mezi ty hlavní a nejdůležitější patří všichni soutěžící. Po nich to jsou ti, bez kterých si já osobně  nedovedu parkinsoniádu představit. Začal bych ženami u prezence. Jenom tak náhodně Ing. Alenou Dostálovou, Evou a Janou Příkazskou. Dalšími ženami sedícími tiše v rožku haly a pozorujícími dění na hale jsou zdravotnice Andělka a Boženka. Doktoři o kterých mnozí ani neví, že tam jsou. Novináři Táňa s Petrem. Stále usměvavý personál haly a restaurace. Rozhodčí a pomocníci ( letos jich bylo 46). Hosté, pozvaní sponzoři i hosté s cílem poučení , nebo zábavy. Doktorka Dagmar Dupalová se svými studentkami. Mimochodem byli v těch žlutých tričkách jako světlušky. Fyzioterapeutka z Polské Lodže Ewička Swiatok, která se vám tak líbila. Moderátoři, kameraman, zvukař, fotograf, technik pro přenos, „Staroratiškovická cimbálová muzika“, „Sboreček“ krásných zpěvaček, Svingová skupina a my organizátoři. Promiňte nechce se mi počítat, ale s přímými účastníky do 300 nemůže moc chybět i přes to, že se zhruba 30 přihlášených přímých účastníků nedostavilo, nebo se neomluvilo.

Byl jsem dotázán jak probíhalo zajištění organizace 9. Parkinsoniády. Myslím, že není třeba se moc rozepisovat. S mnohými z vás jsem o problémech s tím spojených hovořil.

Zhodnocení parkinsoniády. V pátek krásný koncert s vynikající hudbou zpěvem a melodiemi. V sobotu klidný průběh soutěže a opět krásný kulturní večer.   Honza Škrkal

Vážení přátelé parkinsonici.
Jako první zhodnocení a vyjádření vděčnosti za to, že jsme úspěšní v činnosti, kterou děláme, by tu mělo zaznít poděkování. To poděkování patří především našim dárcům, sponzorům a příznivcům. Patří mezi ně krajské, územní a obecní samosprávy, farmaceutické firmy. Mezi nejstálejší patří krajský úřad, město Hodonín, firmy GSK a Medtronic. Z místních firem to je firma PARDOSA Ing. Arch. Jiřího Říháka a několik menších živnostníků.

Začal rok 2016 a spolek Parkinson Slovácko připravuje již 9 ročník Parkinsoniády. Dá se říci, že náš spolek by měl mít kalendářní rok v jiném časovém sledu. Stíháme toho hodně, ale Parkinsoniáda je naší největší akcí. Parkinsoniádu děláme pro všechny parkinsoniky v souladu s vydanými propozicemi. Náš rok by měl začínat hned po skončení Parkinsoniády a končit Parkinsoniádou. Zvažoval jsem, poslat všem předsedům, všech spolků Česka pozvánky. Neděláme to ani u spolků Moravských a proto tak neučiním. V začátku před konáním 1. Parkinsoniády jsme řekli, že ji dělají parkinsonici pro parkinsoniky. Je tomu stále tak. Rozhodl jsem se neposílat zvací dopisy. Všichni předsedové mají počítače a přístup na internet. Každý z nich má možnost přihlásit své členy. Veškeré informace najdete na našem webu.
Dosavadní vývoj Parkinsoniády svědčí o její kvalitě, pověsti a popularitě. Věříme, že nebude upadat a zanikat. To, že Parkinsoniáda a její hlavní organizátor se dostali na prkna divadla La Fabrika a před televizní kamery, je velkou odměnou i závazkem. Závazek zazněl již z úst mojí manželky a je definitivní. Ještě tři pokračování a teď už jenom 2. Potom už to bude na nástupcích. Desátou Parkinsoniádou končíme. Věříme však, že se najde nástupce. Zda parkinsoniáda bude i po deseti premiérách pokračovat, není na rozhodnutí nás dvou.
Věříme, že nám zachováte přízeň a věříme, že dokážeme Parkinsoniádu udržet na úrovni jakou si zaslouží. Vaše účast nám pomůže a my všem za ni děkujeme. Děkujeme za ni všem sponzorům, dobrovolníkům, mnoha organizacím a sympatizantům. Honza

Po roce opět u parkinsoniků na Slovensku a na jejich vánočním setkání.

Opět a ne jinak než u oblíbeného bowlingu a samozřejmě soutěžně. Před rokem jsme s Jendou Průdkem byli hodně úspěšní. Obsadili jsme v kategorii mužů první i druhé místo. Letos jsem prohlásil, že ten kdo nezaboduje, jde pěšky domů. Zabodovala jenom naše Františka. To znamená, že i já jsem měl jít pěšky 200 km. Dopadlo to tak, že jsem nám ten mizerný výsledek prominul.

Přesto nám bylo v Levicích hezky a dobrou náladu nepokazilo ani škaredé počasí. Zkrátka mezi přáteli na Slovensku je vždy dobře. Příjemné a milé přivítání předsedkyně i všech ostatních. Pohoštění, zákusky, káva a v poledne kyselica jak má být. Všechno mělo svůj řád a poklid. Přednáška o psychice, depresích a náladách parkinsoniků byla pro nás velmi zajímavá.

Tak tedy milí slovenští přátelé. Děkujeme vám za hezký den, příjemné setkání a jsme rádi, že jsme mezi vámi byli. Máte krásný kalendář. Děkujeme moc a přejeme Vám i Nám jenom to dobré a lepší.

Za nás pět i za celý kolektiv hodně zdraví přeje Honza Škrkal