Archiv

Rubriky

Po Parkinsoniádě i před ní.

Život je krásný, ale bez boje by to nebyl ani život. Každý z nás má ta svoje bojová území , která mu zpestřují nebo také znepříjemňují život. Je otázkou jak se s tím kdo vyrovná. Někdy je to krátký boj a jindy zase boj na celý život, nebo na zbytek života. Jsou různé životní situace a bohužel vydobytá demokracie nám nepřinesla to co by nám vyloženě prospívalo. Už vůbec ne v situaci, pokud nám za krk sedne nějaký „alzheimer ” nebo „parkinson“ a jim podobní. Od Parkinsonovy nemoci se nám dostalo té cti bojovat na 2 frontách. Boj o život a boj s parkinsonem. Aby nebylo jenom u jedné nebo dvou front, jsou mezi námi jedinci, kteří si na své cestě přibrali i další bojová území. Dva druhy rakoviny, cukrovku a další neduhy. Nebo také ztratili zrak, prodělali rakovinu a nevím jestli parkinsona k tomu mají navrch nebo vespod. V každém případě šílená kombinace. Známe je ty „šťastlivce“ a klaníme se před jejich houževnatostí a fandíme jim. Přes tento výčet nemocí dělají vše proto, aby žili co nejlépe.

Co se dělo v dalších kolech u našeho sdružení ¨

Luhačovice v květnu stejně jako každý rok nám přinášejí možnost setkání se spoustou neurologů. Mimo jiné i možnost promluvit se současnými sponzory i se sponzory potenciálními, které se nám daří informovat o smysluplnosti naší práce. I když tyto navázané kontakty nepřinesou zrovna potřebné finance, někdy důležitější nežli peníze je propagace práce a činnosti na poli postižených. Abych nehovořil jen o Parkinsonu, tak i u jiných těžkých onemocnění. Kromě toho se tak setkáváme s našimi specialisty a je možné s nimi pohovořit o problémech. Názor o zbytečnosti být v Luhačovicích je tedy scestný. Účast na kongresu je velmi opodstatněná a důležitá. Tak snad v roce 2015 znovu.¨
Po Luhačovicích jsme se soustředili jenom na Parkinsoniádu. Připravovala se na i Česká televize se štábem dokumentaristky Eriky Hníkové. Parkinsoniáda byla součástí projektu Příběhy neobyčejné energie. V tomto projektu jsme se umístili na 4 místě z celkového počtu 475 právoplatně podaných projektů.
Kromě stálé činnosti naší či cizí, dělá Ostravský klub Parkiniádu. Svou účastí jsme se jejich sportovní akce zúčastnili a podpořili ji naší snahou v něčem zvítězit.
Abychom toho co „nejvíce“ stihli podpořili jsme svojí účastí, klub ve Zlíně a v Brně na jejich sportovním vyžití. Všude bylo hezky, všude byl klídek a pohoda. Všude byli příjemní lidé a nikdo se s nikým o nic nepřel. Všichni respektovali ty druhé a ti druzí zase respektovali ty první.

Po Parkinsoniádě se událo mnoho. Dá se říci, že jsme ještě nevychladli z toho návalu práce a činnosti. Zúčastnili jsme se několika akcí.

V druhé polovině srpna to byla již druhá návštěva u Rakouských přátel v Karlsteinu na jejich společenské a vzdělávací akci. Na této akci probíhají velmi kvalitní přednášky a vždy se něco nového a zajímavého dozvíme. Využili jsme možnosti se zeptat a navrhnout znovu přátelům v Rakousku možnost spolupráce na organizaci Parkinsoniády. Odpověď ze strany zaštiťujících organizací, bylo sdělení, že zatím o této možnosti není uvažováno. Přesto jsme odjeli s příjemnými dojmy, že i Rakouští parkinsonici s námi drží jednu linii v boji s nemocí.

Pár dnů po návštěvě Rakouska jsme jeli posílit Klub v Rožnově na jeho pochodu městem Rožnovem se záměrem zvýšení povědomí o Parkinsonově chorobě. Někdy si říkám, že asi mám opravdu tam nahoře tlačenku a dobrého kamaráda. Ten den nám celou cestou lilo jako z konve, ale kamarád tam nahoře u Sv. Petra se nad námi slitoval a mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pršet přestalo. Tak ještě jednou díky Václave a díky Vám přátelům z Rožnova za krásné odpoledne a za vynikající Program. Už prosím neříkejte, že se teprve učíte. Vy už to totiž umíte a velmi dobře.

No a zase o několik dnů později Kostelec nad Černými lesy organizovaný sdružením Parkinson Help. Krásná a dobře zorganizovaná akce s výbornými přednáškami v zámku. Přímo profesionální organizace s přednášejícími profesionály. Bylo tam příjemně a snad tam byla všude kolem nás energie, která nás povzbuzovala a nabíjela. Únava z cestování na mě padla až doma. Špatně se cestovalo tam i zpět. Tam 5 hodin, zpět skoro 6 hodin.

Přesto, že mi zase někdo řekne, že se montuji do čeho nemám, napíši následující názor. Plně se prokázalo, že malé organizace jsou daleko pružnější než celostátní moloch, ve kterém kecá a mudruje jeden přes druhého, nebo mlčí jako ryba, což je další extrém. U malých organizací není problém cokoliv zorganizovat. Ve společnosti už než se s něčím začne, tak je spoustu lidí otrávených. Řešení pro konsolidaci SP jsou , jenom se nechce, bojí se experimentovat a chce se jenom vládnout. Vy ze SP, kteří ji řídíte prosím zamyslete se nad tím. Abych potvrdil co píši, tak mi asi před více než měsícem byla položena otázka jednou z minulých funkcionářek SP. V tomto případě vůbec nezáleží na jménu.
Proč prý není v Čechách svátkem Parkinsoniáda stejně jako na Moravě. Slíbil jsme ji odpověď, když ona odpoví na mou otázku. Jakou také není v tomto případě důležité. Neodpověděla. Já odpovídám vám všem, kteří ji znát chcete. Není problém aby byla Parkinsoniáda svátkem i pro České kluby. Nezáleží to jenom na Slovácku. Když budete dlouho rozmýšlet jestli jet na Parkinsoniádu či ne nahradí vás jiní.

Mám za to, že jsem ještě na několik akcí zapomněl. Nemusí tady být zákonitě vše. Hlavně, že máme dobrý pocit z práce, že nám to přináší uspokojení a radost. Honza

Leave a Reply

  

  

  

* Copy This Password *

* Type Or Paste Password Here *

You can use these HTML tags

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>