Archiv

Rubriky

Parkinson nezná hranic.

Parkinson nezná hranic.

Jak by také mohl znát hranice, když v jeho působišti  žádné nejsou. Dokázala to i skupiny několika národnostních zastoupení na společné akci ke Světovému dnu  Parkinsonovy nemoci.  Svou účasti na několika místech  účastníci  říkali,  „ Jsme tady a nejsme tu jenom kvůli sobě.  Jsme tu pro sebe, pro Vás a Vy  pro nás.  Síla našeho myšlení  a  sama trnitá cesta nemocí, nás  sbližuje stále víc a víc.  Někdy si říkám, že to co se  snažíme lidem svou činností o nemoci říci  je  dobré  a z toho zase, že to přeháníme. V našem těle však jsou jisté orgány, které nás stmelují. Jsou jimi mozek  a srdce. I když  si nerozumíme slovy, tak ty již zmíněné   lidské orgány mluví za nás.  Někdy  uvažuji  o tom, zda by nebyl svět, světadíly, státy, národnosti k sobě ohleduplnější, kdyby mluvily stejnou řečí.  Zřejmě ne. Asi bychom se hádali o to víc.  Vymyslet tak fungující lék s názvem třeba „dobrá nálada“,  nebo „pozitivum“.

Setkání, které proběhlo v rámci Světového dne Parkinsonovy nemoci v uplynulém víkendu na několika místech republiky a to v Dubňanech,  Brně a Praze, takový lék nepotřebovalo.  Šlo o skupinku, která se skládala z výpravy parkinsoniků Polska, Slovenska, Rakouska  a Česka.  Skupina parkinsoniků si dokonale rozuměla i přesto že se hovořilo pěti jazyky.  Překládalo se to je pravdou, ale většinou se dalo mnoho pochopit z gest, posuňků, postojů a výrazů tváře. Všude,  kde jsme byli, nám otevírali s porozuměním a pochopením. Tato společenská akce ukázala na možnost spolupráce různých skupin, sdružení  i samostatných osob. Různých firem, sponzorů, soukromých živnostníků a politiků. Ukázala také na možnost otevřené společnosti a její spolupráce s různými organizacemi za  situace  vlastní právní subjektivity.   „Když se chce, všechno jde.“  Je jenom potřeba brát toho druhého a druhý prvního jako svéprávného a na roveň postaveného. To bylo jedním z cílů organizátorů, kterými byli Parkinson Slovácko o.s. a Asociace Parkinson Help o.s..  První sídlem na Moravě a druzí sídlem v Praze. Proto jsme pozvali k večernímu povídání  i zástupce Společnosti Parkinson o.s..

Za sebe a za sdružení  těmto  „příbuzným“   (stejně zdravotně postiženým) moc děkuji za velikou pomoc.  Považuji tuto spolupráci za práci rovného s rovným.  Přijde mi, že už jsem napsal dost.  Teď už bych rád, kdyby někdo pokračoval.

Jenom ještě maličkost. Hezky  tato akce začala v Dubńanech, hezky pokračovala v Brně na Špilberku a  zrovna tak hezky i v Praze.  Moc děkuji všem, kteří pomohli a zůčastnili se. Aničce Kolekové,  Ivaně Braunové,  z APH  – Romaně, Blance a Evě, Petře a Petře Hadlovým, průvodkyni Mileně, opatu strahovského kláštera Michaelu Josefu Pojezdnému,  Lence Kohoutové a dalším a dalším. Promiňte, že nejmenuji všechny.

Jan Škrkal předseda Parkinson Slovácko o. s.

 

Leave a Reply

  

  

  

* Copy This Password *

* Type Or Paste Password Here *

You can use these HTML tags

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>