vážení smuteční hosté
Úryvek z básně, kterou napsala Ivana
pro parkinsoniky
„Nevzdávej to“
Přátelé, jen hlavu vzhůru a nemračte svou líc!
To nezažene žádnou chmuru a nevyléčí nic.
Spíš naopak nám přidá starostí nad naším osudem.
My jsme přeci bojovníci, zbabělci nebudem!
Paní Ivana Braunová přišla do našeho kolektivu na začátku roku 2008. Parkinsonovu chorobu neměla o to víc se snažila parkinsonikům být užitečná. Zařadila se mezi nás velmi brzy, chodila s námi cvičit, jezdila s námi na soutěže a kolegům dodávala odvahy.
Básničky, které ráda psala, parkinsoniky povzbuzovali.
Vymýšlela různé scénky, ve kterých lidem objasňovala, co je Parkinsonova choroba. Vystupovali jsme s nimi na různých akcích pro tělesně postižené, mezi jinými i v Praze, a měli jsme s nimi velký úspěch. Naše schůzky také někdy zpestřila úsměvnou scénkou.
Čím déle s námi byla tím jsme si byli víc blízcí.
Zpráva o jejím úmrtí nás zaskočila a velice zarmoutila. Pravda je, že již nějakou dobu mezi námi nebyla. Stěžovala si na únavu. Že je tak vážně nemocná jsme nevěděli. Bude nám chybět.
Ivanko ani se to nezdá, že uběhl takový kus života, který jsi s námi prožila. Rádi budeme vzpomínat. Děkujeme.
ČEST TVÉ PAMÁTCE
Nejnovější komentáře