Archiv

Rubriky

O nemoci

Každý z nás se kouká na svět svýma očima a jsou takoví co ho neviděli a ani neuvidí.  Každý z nás se po tom našem světě  pohybuje .  Někdo po svých, někdo k tomu potřebuje vozík a jsou i takoví, kteří to bez pomoci někoho a něčeho nedokáží vůbec. Každý z nás na tomto světě  zaujímá své místo a každý z nás je svým způsobem originálem, kterého lze napodobit nikoli však vytvořit. Každý z nás se vším co kolem sebe máme a vytváříme je důležitý  a svět s matkou přírodou se na všechno a na všechny kouká  jedněma očima. Po světě se pohybuje spoustu těch co nepoznali nemoc, také však spousta těch co nějaká nemoc postihla. Jeden z mých kamarádů říká, že se lidé dělí na dvě skupiny. Na nemocné a na ty co ještě nemocní nejsou. My jsme skupinou, které postihla  nevyléčitelná nemoc  zvaná po svém objeviteli “Parkinsonova  choroba”.  Je a zřejmě ještě dlouho bude nemocí nevyléčitelnou. Dá se však léčit a její progresivní způsob zpomalovat. Neznám parkinsonika, který byl na ni připraven a neznám takového parkinsonika, kterého nezaskočila.  Každý z nás pakinsoniků po stanovení diagnózy propadl do depresí a musel vynaložit veliké úsilí, aby se s touto nemocí vyrovnal a naučil se s ní žít.  My takzvaní mazáci už víme, že nám pomáhá kolektiv, ve kterém se cítíme mezi “svými ” dobře. Především proto jsme tu a jsou zde také naše stránky.  Především proto, abychom ukázali těm začínajícím cestu a směr a proto abychom ukázali, že se s touto nemocí dá žít, že můžeme být i veselí a že i z našeho pohledu nevyléčitelně nemocných můžeme vidět, že svět je stále krásný.

Tak prosím vás, prosím ty,  kterým byla diagnóza Parkinsonova choroba stanovena teprve nyní, nebo nedávno, nevěšte hlavy.  Nepomůže vám to. Naopak, žijte dle svých možností, tak jak vám to vaše tělesná schránka a finanční možnosti dovolují a tak dlouho jak to jen půjde. Když se hned v začátku své nemoci poddáte a když  se nevzchopíte, budete se zakrátko krčit někde v koutě místnosti v posteli a budete spílat světu i sobě.  Jsou takoví, kteří s Parkinsonovou nemocí již žijí 3 desítky  let a žijí hezky. Nám co máme již počátky za sebou ani vám, kteří začínáte nezbývá nic jiného, než bojovat s nemocí i s vědomím, že nad ní nikdy nezvítězíme. Zvítězíme však sami nad sebou a toto vítězství bývá tím  vítězstvím největším.

Co je Parkinsonova choroba

Parkinsonova choroba, pojmenovaná po anglickém lékaři, který ji počátkem 19. století popsal, je nejobvyklejší degenerativní onemocnění nervového systému postihující miliony lidí na celém světě. Obvykle zaútočí po šedesátém roce věku, ale až pět procent nemocných tvoří lidé mladší než 40 let. U mužů je častější než u žen. Počáteční příznaky bývají mírné, ovšem v průběhu onemocnění se vždy zhoršují.

Zatím toto pomalu postupující mozkové onemocnění (Parkinsonova choroba) neumíme vyléčit, ale nové pokroky v léčení mohou zlepšit kvalitu života postižených pacientů. Pomáhají zmírnit třes, ztuhlost, ztrátu svalové koordinace znemožňující normální život.

 

Příčiny

U lidí trpících tímto onemocněním odumírají buňky v oblasti mozku nazývané bazální ganglia a přestávají produkovat dopamin – látku, která se účastní přenosu vzruchu mezi jednotlivými nervy. Nedostatek dopaminu je příčinou progresivní ztuhlosti, třesu a ztráty svalové koordinace, které jsou pro tuto chorobu typické. Ve většině případů nelze stanovit příčinu onemocnění, i když je známé, že v malém počtu onemocnění mohou být původcem virové mozkové infekce, antipsychotické léky, dlouhodobá expozice herbicidním látkám nebo některé toxiny.

Příznaky

  • třes nebo chvění končetin a svalová ztuhlost
  • pomalá až šouravá chůze
  • slinění, řídké mrkání
  • potíže s polykáním a mluvením
  • inkontinence moči a zácpa
  • úzkostný stav, deprese, někdy zmatenost a ztráta paměti

Jaké doplňky užívat

Každý, kdo trpí tímto onemocněním, musí být pod přísným lékařským dohledem a nesmí užívat žádné doplňky, aniž by se poradil se svým lékařem.

Multivitaminové a multiminerální přípravky užívané společně s doplňky uvedenými v tabulce mohou pomoci zmírnit nebo zpomalit vývoj příznaků, zvláště užívají-li se v časných stadiích onemocnění. Výsledky je možné pozorovat asi během osmi týdnů, ale doplňky je nutné užívat dlouhodobě. Lze je užívat jednotlivě nebo v kombinaci, ale jen po poradě s lékařem. Některé z nich – například vitamin B6 – mohou nepříznivě reagovat s klasickými léky na Parkinsonovu chorobu. Většina doplňků včetně vitaminu B6 působí zvyšování produkce mozkové chemické látky dopaminu, jejíž hodnoty jsou u lidí s tímto onemocněním často vyčerpány.

Koenzym Q10 a NADH (nikotinamidadenindinukleotid), příbuzný s vitaminem B niacinem, vitamin E a vitamin C jsou antioxidanty, které pomáhají chránit buňky, včetně buněk produkujících dopamin. Vitaminy C a E mohou být zvláště účinné u nemocných, kteří ještě nezačali užívat klasické léky Omega-3 mastné kyseliny z rybího tuku nebo lněného oleje vyživují nervovou tkáň a to může zvyšovat hladinu dopaminu. Antioxidační nutriční látky uvedené v tabulce se mají užívat společně s těmito esenciálními mastnými kyselinami. Jinan dvojlaločný zlepšuje krevní oběh v mozku, což pomáhá zajistit správnou výživu mozkových buněk.

vitamín B6
dávkování: 50 mg denně
pozor: pacienti užívající lék levodopa (L-dopa) bez doprovodného léku Karbidopa nesmějí vitamin užívat

koenzym Q10
dávkování: 50 mg třikrát denně
doporučení: užívejte při jídle, lépe se vstřebává

NADH
dávkování: 5 mg denně
doporučení: nejlépe užívat ráno nebo mezi jídly

vitamin E
dávkování: 250 mg denně
pozor: užíváte-li léky proti srážení krve, poraďte se s lékařem

vitamin C
dávkování: 500 mg dvakrát denně
doporučení: objeví-li se průjem, snižte dávku

rybí tuk
dávkování: 2 lžičky dodají 2 g omega-3 mastných kyselin denně
pozor: užíváte-li léky proti srážení krve, poraďte se s lékařem
doporučení: vegetariáni mohou nahradit i lžící lněného oleje

jinan dvojlaločný
dávkování: 80 mg výtažku třikrát denně
doporučení: standardizovaný na obsah 24 procent flavonoidů

Článek Parkinsonova choroba
Autor: publikace – Léčivá moc vitamínů, bylin a minerálních látek

 

Nemoc sportovců, nemoc každého…

5/2007 Zdraví a život

Na stará kolena (Parkinsonovou nemocí – pozn. red.)  onemocněla boxerská legenda Cassiuss Clay…., potýká se s ní i herec Michael J. Fox. Řeč je o degenerativním onemocnění centrální nervové soustavy zvaném Parkinsonova choroba. Tato nemoc, která postihuje asi jedno promile populace, především z vyšších věkových kategorií, se projevuje třesem, ztuhlostí, samovolnými pohyby, poruchami chůze a také některými méně zjevnými příznaky.

 

 

Dne 11. dubna svět oslavil Světový den Parkinsonovy choroby, který je připomínkou výročí narození britského lékaře a chirurga Jamese Parkinsona, který v roce 1817 nemoc jako první popsal. Zmínky o chorobě připomínající tuto nemoc se ale objevily již ve starých indických eposech, tzv. Ayurvedách, asi 2500 let př. n. l. Dnešní medicína neumí nemoc zcela vyléčit, dokáže však příčinu vzniku degenerativních změn odstranit a obnovit nervové buňky. Tím lze výrazně zmírnit celou řadu vážných příznaků.

Léčba nemoci je především farmakologická, dále jako doplněk léčby jsou důležité rehabilitace a správná životospráva. U těžších forem Parkinsonovy choroby, kdy léčba selhává nebo je její účinek vykoupen významnými vedlejšími příznaky, pak přichází ke slovu neurochirurgie,” říká MUDr. Dušan Urgošík z oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice Na Homolce. Právě tato nemocnice je jedním z mála pracovišť v České republice, která nabízejí pacientům s Parkinsonovou chorobou především neurochirurgickou léčbu.

Když chybí dopamin

Parkinsonovou chorobou trpí zhruba každý tisící člověk. „Výskyt Parkinsonovy choroby se v populaci pohybuje mezi 8-180 postiženými na sto tisíc obyvatel,” upřesňuje MUDr. Dušan Urgošík z Nemocnice Na Homolce. „Četnost výskytu nemoci stoupá s věkem, nejčastěji se Parkinsonova choroba objevuje mezi 58-62 lety, do 75 let se frekvence zvyšuje, u osob starších 60 let trpí touto chorobou každý stý obyvatel,” doplňuje MUDr. Urgošík. Nemoc postihuje lidi bez ohledu na pohlaví – poměr mužů a žen je mezi pacienty téměř shodný – zhruba 1,2:1. „Výskyt nových případů za rok se udává v rozmezí 5-24 na 100 tisíc obyvatel,” dodává ke statistikám MUDr. Urgošík.

Jak přesně nemoc vzniká a kde je její původ, není dodnes přesně známo, nicméně mechanismus jejího fungování zmapován je. „Za základní kámen řetězce, který vede k projevu nemoci, se považuje degenerace buněk v tzv. černé hmotě – substantia nigra, a to v její části nazývané pars compacta. Tyto buňky produkují jeden z důležitých přenašečů nervových vzruchů v mozku – dopamin. Jeho pokles pod určitou hranici, zhruba pod 20 procent normální hladiny, dává vznik sérii příznaků,” popisuje MUDr. Urgošík. „Existují různé hypotézy, proč dochází k neurodegeneraci buněk v substantia nigra, zatím však žádná nebyla zcela potvrzena,” dodává.

 

 

Svou roli mohou hrát genetické dispozice, i když se choroba v normální podobě nepovažuje za dědičnou. „Geneticky vázané však mohou být velmi časné případy vzniku Parkinsonovy choroby, spojené s vícečetným výskytem v rodinách,” říká MUDr. Ugroščík s tím, že se jedná o zhruba pět procent nemocných. „Nemoc se v těchto případech vyskytuje před 21. rokem věku. Někteří autoři se domnívají, že tato časná forma nemoci je vlastně jinou chorobou. Ostatní případy jsou sporadického charakteru,” dodává.

Mgr. Táňa Pikartová
Publikováno se svolením autorky

 

Nebezpečný třes

Mezi nejznámější příznaky Parkinsonovy choroby patří třes, ke kterému se přidává ztuhlost a nepohyblivost. Tato základní série příznaků dala nemoci v dřívějších dobách název obrna třaslavá. V důsledku třesu, ztuhlosti a zhoršené pohyblivosti se objevují poruchy chůze, mohou se objevovat mimovolní pohyby coby reakce na chronicky podávané léky. „V pozdějších letech se v průběhu nemoci mohou objevit i poruchy kognitivních funkcí včetně demence.  Rozhodně však neplatí, že Parkinsonova nemoc rovná se demence,” upozorňuje MUDr. Ugroščík. Paleta příznaků a poruch, které se vážou k této nemoci, je však mnohem pestřejší a některé z nich nemusí být na první pohled patrné. „U Parkinsonovy nemoci se nejedná jen o poruchy pohybu, problémy se mohou odehrávat na úrovni sexuální, endokrinologické či jiné,” popisuje MUDr. Ugroščík.

Parkinsonova choroba pro pacienta neznamená „jen” nepříjemnou částečnou ztrátu kontroly nad svými pohyby, kromě toho, že snižuje výrazně kvalitu života, může také výrazně zkrátit jeho délku. I když v dnešní době už jsou vyhlídky pacientů mnohem lepší než ještě v minulém desetiletí. „Literatura z 90. let uváděla průměrnou délku přežití zhruba 14 let. Dnešní situace po zavedení moderních léčebných metod však již může být jiná,” potvrzuje MUDr. Ugroščík. Pacient může dnes žít s Parkinsonovou nemocí řadu let, při výskytu nemoci v nižším věku se doba přežití prodlužuje.

„Před objevem moderních preparátů, hlavně L-DOPA, byla úmrtnost cca 2,9krát větší než u běžné populace, po zavedení L-DOPA, poklesla na 1,4násobku běžné populace,” dodává MUDr. Ugroščík. Oproti minulosti je lepší i kvalita života pacientů. Ta závisí na progresi onemocnění a také na délce jejího trvání. „V případě neléčených nebo špatně léčených pacientů je kvalita života špatná, pokud je však správně nasazena farmakologická léčba, která absolutně převažuje, jsou první léta pacientů bez větších obtíží,” upozorňuje MUDr. Ugroščík. Nemoc má bohužel progresivní průběh, takže obtíže se časem stupňují. „U mnohých nemocných časem dochází ke snižování účinků léků, a tím k nutnosti zvyšovat dávky, což posléze vede k výskytu nežádoucích efektů terapie – k mimovolním pohybům, které nemocným ztrpčují život,” říká MUDr. Ugroščík.

Léčba řízenou destrukcí aneb když léky nepomohou

Jak už bylo řečeno, vyléčit Parkinsonovu nemoc dnešní medicína neumí. Dokáže však odstranit nebo alespoň zmírnit mnoho vážných příznaků. Převažuje farmakologická léčba, která spočívá v podávání léku L-DOPA, což je výchozí látka pro vznik chybějícího neurotransmitteru dopaminu. Lék se začal využívat coby uznaná léčba pro Parkinsonovu chorobu v roce 1967, poprvé byl tento preparát použit v roce 1961. „Jako doplněk léčby jsou důležité rehabilitace a správná životospráva,” doplňuje MUDr. Ugroščík.

Ne vždy ale farmakologická léčba stačí. „U těžších forem Parkinsonovy choroby, kdy léčba selhává nebo její účinek je vykoupen významnými vedlejšími příznaky, přichází ke slovu neurochirurgie,” říká MUDr. Ugroščík. „Jedná se o tzv. lezionální výkony, což je řízená destrukce malého okrsku nervového okruhu, který se podílí na patologických příznacích nemoci, která tento okruh vyřadí z funkce, nebo o v současné době častěji používanou neuromodulační léčbu, což je hluboká mozková stimulace pomocí trvale zavedených mozkových elektrod a neurostimulátoru implantovaného většinou na hrudníku pod klíční kostí, který zásobuje elektrody elektrickými pulzy,” popisuje MUDr. Ugroščík.

„Nemocnice Na Homolce nabízí jako jedno z mála pracovišť v České republice především neurochirurgickou léčbu Parkinsonovy choroby těmito dvěma metodami. Oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie spolu s Neurologickou klinikou 1. LF UK v Praze tvoří Centrum pro léčbu extrapyramidových poruch pohybu, mezi které patří i Parkinsonova nemoc,” dodává.

 

Parkinsonský syndrom

Vedle Parkinsonovy choroby existují také tzv. sekundární parkinsonské syndromy. Projevují se podobnými příznaky jako Parkinsonova choroba, ale příčina onemocnění je jiná. Například některé léky ovlivňují metabolismus dopaminu a jejich dlouhodobé používání může vyvolávat příznaky parkinsonismu.

 

Hypokineticko-rigidní (parkinsonský) syndrom podle příčiny:

Idiopatická Parkinsonova nemoc
Symptomatický (sekundární) parkinsonský syndrom

  • polékový
  • aterosklerotický (vaskulární, při multiinfarktové encefalopatii)
  • toxický
  • traumatický
  • postencefalitický (encephalitis lethargica)
  • neoplastický
  • při normotenzním hydrocefalu

Jiná degenerativní onemocnění nervového systému (Parkinson+)

  • multisystémová atrofieprogresívní supranukleární obrna
  • Alzhemierova nemoc
  • Kortikobazální degenerace
  • nemoc s difusními Lewyho tělísky
  • Palidonigrální degenerace
  • Westphalova forma Huntingtonovy nemoci

 

Co ještě můžete dělat

  • Každý den choďte a napínejte svaly, abyste udrželi jejich tonus a sílu.
  • Udržujte svůj mozek v činnosti novými zájmy a úkoly. Každodenní mentální cvičení může zmírňovat příznaky onemocnění.
  • Poraďte se s někým, kdo má stejné problémy; pomáhá to zvládat stres.
  • Požádejte svého lékaře, aby vám doporučil fyzioterapeuta a logopeda a seznámil vás s novými léky.

Nové poznatky Parkinsonovy choroby

V holandském přehledu bylo u 5300 lidí ve věku od 55 do 95 let zjištěno, že ti, jejichž strava obsahovala velké množství vitaminu E, byli odolnější k Parkinsonově chorobě. To poskytlo další důkazy o ochranné roli, kterou hraje tento antioxidant.

V jedné rakouské studii zlepšil NADH příznaky Parkinsonovy choroby u 80 procent sledovaných. Čím byl pacient mladší a čím dříve byla choroba poznána, tím pravděpodobnější byly příznivé účinky této vitaminu podobné látky.

“Lovci genů” v Americkém národním ústavu zdraví identifikovali vzácný gen pro Parkinsonovu chorobu. Tento objev může otevřít dveře novým způsobům léčení.

 


Fakta a rady

Mezi dobré zdroje vitaminu B6, který pomáhá mozku produkovat dopamin, patří avokádo, brambory, banány, ryby a drůbež.

Zatímco ještě neexistuje spolehlivá léčba Parkinsonovy choroby, léčivé byliny mohou posilovat mozkovou tkáň a vyrovnávat rovnováhu chemických látek, které se účastní nervových funkcí. Tímto způsobem mohou pomáhat pacientům zvládat jejich stav a někdy i zpomalit progresi onemocnění. Tradičně užívané (ale klinicky nevyzkoušené) léčivky při Parkinsonově nemoci jsou ploštičník, ženšen, mučenka a kozlík (valeriana).


Diagnóza: Parkinson

Diagnózu Parkinsonova choroba lékaři stanovují především klinicky na základě příznaků nemoci a na základě reakce těchto příznaků na léčbu (zejména podle toho, jak příznaky vymizí po podání léku L-DOPA). V diagnostice se dále využívají zobrazovací metody, jako např. magnetická rezonance. „Ta však spíš vyloučí, zda nejde o jiné onemocnění,” říká MUDr. Ugroščík. Jednoznačné laboratorní vyšetření, jakýsi jednoduchý „test na Parkinsona”, neexistuje. Jelikož má Parkinsonova choroba široký rozsah počátečních příznaků, které jsou zaměnitelné s jinými neurologickými onemocněními, je diagnóza v případě, kdy klinický lékař nemá dostatečné zkušenosti je často obtížná, pokud vyšetřující lékař nemá v neurologii dostatečné zkušenost.

Mgr. Táňa Pikartová
Publikováno se svolením autorky

 

Výtah z článku převzaný z portálu čaasopisu týden.

17.3. 09

Spoluzakladatel Googlu vytáhl do boje s Parkinsonem


Sergey Brin, který spolu s Larry Pagem založil společnost Google, spouští projekt, jehož cílem je získat genetická data od deseti tisíc pacientů trpících Parkinsonovou chorobou. To by mohlo pomoci lépe pochopit příčiny této choroby.

Genetické testy provede firma 23andMe, jejíž spoluzakladatelkou je Brinova žena. Zatímco obvyklá cena podobného vyšetření je 400 dolarů (8200 korun), účastníci projektu zaplatí pouze 25 dolarů (500 korun). Větší část nákladů uhradí právě Brin.

Podobné studie se už v minulosti uskutečnily, ale zpravidla pouze na stovkách lidí. Pokud se skutečně podaří získat genetická data od deseti tisíc pacientů (plus dalších zdravých lidí, jejichž DNA poslouží jako srovnávací vzorek), šance na objevení dosud neznámých genetických faktorů ovlivňujících propuknutí a průběh nemoci by se významně zvýšila. Někteří lidé jsou k Parkinsonově chorobě náchylnější a nemoc postupuje různou rychlostí, v čemž geny hrají důležitou roli.

Firma 23andMe nepřečte celý genom pacientů, to je zatím stále příliš drahé a zdlouhavé, i když cena těchto kompletních analýz padá dolů extrémně rychle – ze stovek milionů dolarů před osmi lety na zhruba pět tisíc, za něž bude přečtení genomu k dispozici během letošního roku.

ČTĚTE TAKÉ: Přečíst lidský genom? Cena klesá na tisíce dolarů

Genetici porovnají “pouze” 600 tisíc míst na lidské DNA, v nichž se lidé mezi sebou nejčastěji liší. (Celý lidský genom tvoří asi tři miliardy písmen genetické abecedy.)

Testovaní lidé zároveň vyplní on-line dotazník, který by měl pomoci propojit genetická data s reálným průběhem nemoci. Deník New York Times nicméně cituje genetičku Sarah Murrayovou, která v tomto postupu vidí problém. Podle ní nebudou takto získané informace spolehlivé, pacientem vyplněné údaje nemohou nahradit odborné vyšetření.

Dobročinná akce, nebo reklama?

V amerických médiích se ozývají také kritické hlasy, že Brinovi nejde ani tak o výzkum Parkinsonovy choroby, jako o propagaci manželčiny firmy, do níž ostatně Google investoval téměř čtyři miliony dolarů. Pravda bude zřejmě někde uprostřed. Podobná akce jistě znamená pro 23andMe dobrou reklamu, zájem o Parkinsonovu chorobu však lze Brinovi věřit. Trpí jí jeho matka a sám Brin k ní má podle genetických testů zvýšené dispozice.

Odkaz: http://www.tyden.cz/rubriky/veda-a-technika/veda/spoluzakladatel-googlu-vytahl-do-boje-s-parkinsonem_110273.html

 

 

Leave a Reply

  

  

  

* Copy This Password *

* Type Or Paste Password Here *

You can use these HTML tags

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>