Další spolupráce s APH

Pokračování navázané spolupráce. Tentokrát z iniciativy Asociace Parkinson Help jsme se sešli v Dubňanech. Už jsem dávno uvěřil jendomu manažerskéhu pořekadlu “Co se nevyřeší samo nestojí za řešení”.  Romana  s Blankou zavolaly, že by si rády udělali generálku svého akreditovaného školení. Bylo to opravdu na poslední chvíli, prý jim, když nikoho neseženu budu stačit i já sám. Přijely v úterý a spolu s nimi ještě zástupkyně firmy nabízející zařízení, jehož možností je upozornit na těžkou zdravotní situaci osamělých seniorů, kterým se přihodí zdravotní poblém, jenž sami nezvládnou.

Školení se konalo v domě s pečovatelskou službou v Dubňanech a účastníky bylo kolem 30 členů senior klubu a víc než 10 parkinsoniků. Skupina seniorů ocenila přednášku Blanky z APH i nabídku paní Mocové z firmy vyrábějící tzv. pípáky. Obě přednášející byly perfektně připravené a většina posluchačů tuto předněšku a povídání ocenila. Aby toho nebylo málo, tak druhý den brzy ráno jsme vyrazili na Jelenovskou.  Reagovali jsme na pozvání Slávky a Petra. I v Jelenovské proběhly přednášky i následné besedy a debaty  s profesionalitou přednášejících.  Romana se rozpovídala o záměrech a myšlenkách APH a bylo zřejmé, že to má v hlavě už dlouho srovnané.. Myslím, že našláply velmi dobře a pokud se jim podaří alespoň z poloviny jejich záměr klobouk dolů.  Jsem přesvědčen, že podaří. Když budou potřebovat rádi pomůžeme.

Na Jelenovské jsme se setkali s bezvadnou partou členů Společnosti z různých klubů.  Přijali nás jako bychom k nim patřili.  Nálada byla výborná, povídání bylo o naslouchání jeden druhého. Vůbec nevadilo, že jsme  s různých sdružení. Nikdo nebyl nijak označen, nikdo se nevyčleňoval a bylo úplně jedno, kdo odkud je. Zkrátka skupina parkinsoniků.  Tak je to téměř vždy a všude. Chci tím říct, že v konečném důsledku je absolutně šumafuk odkud kdo je. Zkrátka parkinsonici. Ještě lépe nemocní a přátelé.

Co na závěr? Děvčata z APH skvělý nápad. Slávko a Petře zrovna tak skvělý nápad.  Já za sebe i za naši skupinu moc děkuji. Zase mě to přesvědčilo o tom, že spolupráce je možná i když nebudeme  nahnáni v jedné ohradě. Chybí jenom pravidla a vzájemné pochopení. Že to jde jsme tentokrát dokázali ve třech  ASP + PS + SP. Bez smluv a s pouhou domluvou.

Ještě chybí poděkování. A to patří všem  za dobrou vůli. Velké poděkování patří i Sdružení Seniorů v Dubňanech. Jak vidíte  stačí dobrá vůle a zdravý rozum.  Vivat zdravému rozumu.  Jan Škrkal