|
|
Zahájení výstavy betlémů, která se konala dne 18. 11. 2012 v 15.00 v kulturním domě Horní Valy, jsme časově nestihli. Na výstavu jsme se přece jen vydali.
V kulturním domě vystavovaly betlémy amatérští i profesionální tvůrci ze soukromých a muzejních sbírek z Čech, Moravy a Slovenska a menší díla i ze zahraničí. Jedinečná expozice chrámových betlémů a práce dětí mateřských, základních, středních a uměleckých škol.
Výstavu jsme navštívili v poměrně hojném počtu. I bez vystoupení smíšeného pěveckého sboru HAFERA z Nového Hrozenkova, který výstavu zahajoval, jsme odcházeli na pravidelnou schůzku s krásným zážitkem.
Helena
Mám stále tendenci říkat a psát děvčata i když už mnohé překročily čtyřicítku. Tak je to i s učitelkami z družiny při ZŠ v Dubňanech. Jsou to zkrátka velmi pohledné a příjemné mladé dámy a mám za to, že i příjemné učitelky. Škoda, že v družině nebyly v době, kdy tam chodily i moje děti. Těm už je dnes také čtyřicet a kousek. O co vlastně jde?
Tato děvčata kromě běžných činností, učí děti vyrábět keramiku a tuto možnost nabídly i nám. Dle sebe samého a těch mých rukou, to není žádná sranda. Ruky, ani prsty moc neposlouchaly. Něco jsem však vyrobil a uvidím, až podle vypálení, jestli se s tím pochlubím nebo ne. V každém případě je to dobré pro jemnou motoriku. Určitě to zkusíme znovu.
Ještě drobnost, kterou je třeba napsat. ZŠ v Dubňanech je nám včetně paní ředitelky hodně přátelsky nakloněna. Jsme za to velmi vděčni.
Tak tedy paní učitelce Zelené a Bábíčkové z družiny v ZŠ Dubňany moc děkujeme. Opravdu takové cvičení pěkně prsty prověří.
Hezký den přeje Jan Škrkal a Slovácko
Naše hymna 
Text napsala Ivana Braunová
Melodie- píseň Pětatřicátníci
My parkinsonici, my jsme divný lid
Když už jednou jdeme, nejdem zasavit
Ručičkama třepeme, kroutíme se chvějeme
Ale přesto rádi životem jdeme
Voláme vás hoši, dívky pojďte ven
Už zase začíná pro nás nový den
Zda to bude dobrý čas, to záleží jen na nás
Naši blízcí pomůžou nám vždy a zas
Že někdo křivě hledí, nebo se diví
Proto nám přec vlásky nezešediví
My jsme všichni fešáci, parkinsonští štramáci
Tak se mějme rádi to se vyplácí
Je zajímavé, že mě ty koule zase neposlouchaly. Den před jsem trénoval u nás doma v Želvě a výsledek na jedno kolo byl slušný. A v Olomouci? Mizérie. Snad ty bowlingové koule někdo na dálku naváděl. Ještě že si ten „Kazimír“ nevšímal naší pokladní Věrky. Nebo snad házela lepšími koulemi, nebo to ona umí a my ne? Zkrátka, Věrka zabodovala jako vždy. Děkujeme za skvělou reprezentaci naší Věrce. Děkujeme Olomouckým za hezký den a pohodu. Za dobré pohoštění a přátelskou atmosféru. Jako vždy zabodovali i manželé Salavcovi. Honza
Městská knihovna v Břeclavi 10.10.2012 v čase 16,00 hod.
Již po několikáté jsme uspořádali laickou besedu na téma nemoci,která si nás osedlala a zřejmě nás již nepustí zs svých tenat.
Počet zájemců nebyl nijak vysoký, ale jedeme na povídání o nemoci i kdyby měl přijít jenom jeden účastník. Co nás inspirovalo?. Byl to festival v Praze Na Pankráci Žiji stejně jako ty a jedna neuroložka, která byla účastníkem festivalu a zaujalo ji naše vystoupení. Zkusili jsem první besedu a podařila se. Podařily se i další. Myslíme si, že i ta v Břeclavi byla prospěšná. Chtěli bychom ještě letos udělat jednu až dvě besedy. Děkujeme pracovníkům Městské knihovny za azyl a příjemné prostředí. Těm co s námi přišli besedovat, že to s námi vydrželi víc než jednu a půl hodiny.
Snad nashledanou u nás ve sdružení. Honza
Pozvala nás do salonku restaurace Želva. Ke svým narozeninám si přála od každého růžičku. Dostala od nás růží tolik, kolik měla zrovna roků. Krásné růže se opravdu hodili k ženě, která celý život vedla na správnou cestu životem stovky dětí . Byla celý svůj produktivní život paní učitelkou, která do každého človíčka vštěpovala lásku ke všemu živému a neživému, která celý život rozdávala lásku bez ohledu na své bolesti a těžké chvíle.
Hanko, těch růží by jsi si zasloužila daleko víc. Říkáš, že je ti s námi dobře a my říkáme, že je nám s Tebou dobře.
Rozdávej dál lásku a pohodu. Když budeš cítit, že potřebuješ někde načerpat, vezmi si ji od nás. Rádi se s tebou o ni podělíme.
Honza za všechny
Hodně jsem zvažoval zda jet či nejet do Ústí za Honzou Durďákem. Rozhodnutí padlo až v poslední chvíli. To rozhodnutí přineslo pohodu, zajímavou plavbu a nová setkání.
Honzo děkujeme za pozvání. Jsme rádi a líbila se nám plavba po Labi. Nelituji ničeho a naopak musím říci, že i těch 10 hodin jízdy nám stálo za to. Ještě jednou díky za příjemnou, pohodovou, hezkou a přátelskou projížďku. Vždyť jsem za svůj život byl v Ústí všeho všudy 3x a na Labi poprvé.
Za malou hrstku členů Parkinson Slovácko Jan Škrkal
Založení parku přátelství sdružením Kulturní soužití
Park přátelství v Dubňanech
Při své práci se setkávám se spoustou lidí, kteří jsou tak trochu blázni jako já, kteří si nic neulehčují a jdou proti větru i když by nemuseli, hlavou proti zdi, proti všem a nepřipouští si, že by měli také myslet na rodinu, na sebe a na své blízké vůbec. Mnozí z nich mají i chápající rodinné příslušníky, kteří je podporují. A takovými jsou členové občanského sdružení Kulturní soužití v Dubňanech. Svoji pomoc poskytují všude, kde je to potřeba. Dokonce až v daleké Tanzánii v Africe. Patříme mezi ty domácí, kteří od nich dostávají podporu a pomoc také. Continue reading Strom dobré vůle
Zveme vás na pochod. Ano opravdu jsme spolupořadateli akce Pochod Moravským Slováckem. Vidíme v tomto pochodu právě další zviditelnění nejen našeho občanského sdružení, ale i informaci pro širokou veřejnost hlavně v oblasti Jižní Moravy. Zatím jsme všechny akce zaměřovali na nemocné Parkinsonovou chorobou. Teď si říkáme, že stojí za to zkusit dát dohromady zdravé i nemocné. Připravujeme do místa cíle pochodu materiály informující o nemoci, informační videa, případné diskuse o nemoci i soutěže pro děti účastníků. Jaký bude přínos se uvidí. Osobně si myslím, že nezanedbatelný.
Tak tedy, kdo z parkinsoniků hlavně okolních ( myšleno Morava má chuť se jít projít, tak ať neváhá). Svou trasu si najde každý účastník. Těšíme se na Vás. Za Parkinson Slovácko Jan Škrkal
Kliknutím na plakát se plakát zvětší.
Nebyly nalezeny žádné obrázky
Už je neděle 9.9. 2012 a pochod máme za sebou. Vypadá to tak, že po této “malé” zkušenosti se k SK Rytmiku přidáme i příští rok. Jak to vše dopadlo? Prvním přihlášeným byl nejvzdálenější účastník Martin Brus z Trutnova. Není to shoda jmen, byl to opravdu předseda klubu z Hradce Králového. Přijel nás podpořit a odjížděl spokojen. Pojali jsme tuto akci jako seznamovací a propagační. Splnila účel a to je důvod se pustit do dalšího ročníku. U naší nástěnky se zaměřením na nemoc se zastavovali nejen starší, ale i mladí a pokud jsem se zeptal, tak z jejich úst vycházela slova uznání o potřebnosti takto společnou akci informovat. Slova uznání padala i na vrub obnovení pochodu. Po jeho skončení i slova chvály. S SK Rytmikem se dobře spolupracovalo a rádi se snimi, budou-li chtít pustíme i do něčeho jiného.
Continue reading Pochod Moravským Slováckem
Pozvání 6. Waldviertler Parkinson Informationstage
Pozvání na 6. Waldviertler parkinson Informationstage nám díky naší člence Ivaně přineslo další informace o nemoci a hlavně, mnoho návodů jak se bránit jejímu progresivnímu působení. Jako vždy se na každém setkání s Rakouskými parkinsoniky snažíme i my přijít alespoň s něčím čím bychom potěšili alespoň ucho, duši, nebo udělali radost. Nápad Ivany přišel až těsně před návštěvou v Rakousku a už nebyl čas se na něj pořádně připravit. Přesto však jsme si troufli vystoupit s připraveným dárkem, kterým byla přeložena naše, spíše však Ivanina “hymna” do němčiny. Troufli jsme si ji i německy zazpívat. To naše zpívání sice nebylo nic moc, ale bylo zřejmé, že naše přátele potěšilo. V Rakousku jsme strávili příjemné chvíle a opět díky Ivaně bylo i o čem povídat. V Rakousku se vždy cítíme jako doma. Rakouští parkinsonici jsou vždy vzornými a pozornými hostiteli.
Hosty setkání byli i zástupci České Společnosti Parkinson. Naše projevená snaha o kontakt a povídání se zřejmě nesetkala s dobrou odezvou, když se o nás ve svém příspěvku na svých webových stránkách ani nezmínili. Zřejmě ani naše vystoupení s německy zpívanou hymnou. Všimnul jsem si, že někdo z nich musel zřejmě honem na toaletu. Už zřejmě vůbec jim nestojí za zmínku hymna, kterou jsme z anglicky zpívané verze upravili na verzi českou včetně hudby. Čekáme jenom na vhodnou příležitost ji předat jako dárek ostatním klubům (myšleno klubům SP). Při setkání se zástupci Společnosti jsme si podali na přivítanou ruce, ale je zřejmé, že nás někteří členové společnosti berou spíše jako hmyz, který se jim plete do cesty.
Zase jedna ” facka”. Už jsem jich dostal hodně, ale Parkinson Slovácko na rozdíl od některých členů “zástupců” SP nepotřebuje předstírat.
Moc děkujeme vedení svazu rakouských parkinsoniků a všem rakouským přátelům za příjemné chvíle. Moc děkujeme i naší pozorné hostitelce Inge. Rádi se s Vámi setkáme opět. Je nám u Vás vždy hezky.
Ještě jedno moje osobní poděkování.
Já osobně děkuji “přátelům” zastupujícím Českou Společnost Parkinson za další lekci. Jan Škrkal předesda Parkinson Slovácko
|
|
Nejnovější komentáře